Stačí 46 tisíc korun měsíčně jako důstojná mzda? Kolik mají lidé brát a kde leží důstojnost

V České republice existuje hned několik mzdových ukazatelů. Zmínit můžeme mzdu minimální, kterou stanovuje každoročně vláda a určuje tak, jakou hodinovou a měsíční částku musí minimálně vynaložit zaměstnavatel na jednoho zaměstnance. Dále pak Český statistický úřad počítá mzdu průměrnou, která vyjadřuje průměr odměn, které si zaměstnanci vyjednali. Obě částky jsou pak vodítky v oblasti daní, důchodů a sociálních dávek.

Docela jiným ukazatelem je pak institut minimální důstojné mzdy. Jedná se o částku vycházející z teoretických životních nákladů, které dohromady dají výši měsíční odměny za práci, aby se pracující člověk a členové jeho domácnosti mohli cítit jako plnohodnotní členové společnosti a žít materiálně důstojným životem. Jenže otázka, co to znamená, je velmi individuální.

Dozvíte se:

• Kolik je v Česku minimální mzda?
• Průměrná mzda a medián
• S minimální důstojnou mzdou politici nijak neoperují

Kolik je v Česku minimální mzda?

Minimální mzda je nejnižší možná přípustná odměna za práci zaměstnance v podnikatelské sféře. Pro rok 2025 byla stanovena na 20 800 Kč měsíčně hrubého za plný úvazek při práci 40 hodin týdně. Minimální hrubá mzda za hodinu práce se pak zvýšila na 124,40 Kč.

Při zkrácených úvazcích se pak minimální mzda poměrově krátí. Kromě zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu navíc musí být v rámci odpracovaných hodin dodržena i při práci prostřednictvím dohody o pracovní činnosti anebo dohody o provedení práce. Ani na brigádě tedy nemůžete dostat na hodinu méně. Měsíčně už však samozřejmě ano.

Minimální mzda se každý rok zvyšuje a její výpočet je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství Ministerstva financí a příslušného koeficientu.

Čtěte také: V nejvyspělejších zemích je minimální mzda vyšší než česká průměrná

Průměrná mzda a medián

Průměrnou mzdu určuje Český statistický úřad na základě hlášení od firem a přepočítává ji na počet zaměstnanců. Za poslední čtvrtletí roku 2024 činila 49 229 Kč hrubého, za celý loňský rok pak 46 165 Kč.

"V roce 2024 dosáhla průměrná mzda 46 165 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 3 044 Kč (7,1 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 2,4 %, reálně tak mzda vzrostla o 4,6 %," uvedl k tomu Český statistický úřad. 

Aritmetický průměr je však ošidný a nutno podotknout, že číslo zkreslují zaměstnanci s nadprůměrně vysokými platy. O něco více vypovídající je pak medián mezd, který ukazuje střed mezd všech zaměstnanců. Ten loni v posledním čtvrtletí činil 41 739 Kč. Polovina zaměstnanců má nižší mzdu, druhá polovina naopak vyšší.

Čtěte také: Kdy si odchodem do důchodu polepšíte? Kdy budete mít důchod vyšší než čistou mzdu?

Vypočítejte si výši čisté mzdy na naší kalkulačce

S minimální důstojnou mzdou politici nijak neoperují

Na rozdíl od určení minimální mzdy, výpočtu průměrné mzdy nebo mediánu institut důstojné mzdy počítá především s výdaji. Určuje, kolik by měl daný jedinec vydělávat, aby si mohl zajistit náklady na základní materiální standard. Neoperuje se tedy pouze s příjmem, ale i životními podmínkami a společenskými standardy. 

Pro rok 2024 činila podle panelu odborníků minimální důstojná mzda  (MDM) 45 865 Kč hrubého měsíčně s tím, že v Praze a v Brně byla ještě vyšší. Pro tyto metropole byla stanovena dokonce na 53 953 hrubého měsíčně. Tato měsíční částka má sloužit na úhradu potřeb pro kvalitu života v 21. století i na malé úspory nebo zábavu.

Zdroj: Dustojnamzda.cz

Částky minimální důstojné mzdy jsou uvedeny v hrubém za předpokladu, že je při výpočtu čisté mzdy využita základní daňová sleva na poplatníka a daňové zvýhodnění na jedno vyživované dítě. 

Redakce Finance.cz se zeptala Jana Bittnera z platformy MDM, zda se nepracuje s příliš malými čísly u výdajů na bydlení? "Souhlasím s tím, že plno lidí platí více, především lidé žijící v nájmu. Na druhou stranu spousta lidí platí naopak méně, především vlastníci. Náš odhad je tak vážený průměr mezi těmito skupinami, který vychází z cenových map Ministerstva financí a v případě energií ze šetření EU-SILC," odpověděl zástupce platformy. Pod hranicí důstojné mzdy se pak podle jeho dat nachází více než polovina zaměstnanců soukromého sektoru. "Pod touto hranicí je 63 % zaměstnanců (v Praze a v Brně, které mají samostatnou částku minimální důstojné mzdy, je to 59 %). To odpovídá zhruba 2,5 mil. zaměstnancům. Z genderového pohledu je pod hranicí 56 % mužů a 72 % žen, což je způsobeno v Česku vysokou nerovností mezi mzdami žen a mužů."

O moc lépe na tom není ani státní sektor. "Pod hranicí je 56 % zaměstnanců státu, kdežto v soukromém sektoru je to 65 %. To je způsobené především strukturou zaměstnanců, protože v soukromé sféře najdeme daleko větší podíl nízkokvalifikované práce s nižšími mzdami. Současně je pravda, že stát odměňuje nekvalifikované pracovníky lépe než soukromý sektor."

Jiní ekonomové však takové nahlížení na důstojný výdělek kritizují, protože podle nich neodráží ekonomickou situaci lidí (kolik vydělávají), ale jen teoreticky počítá, kolik by vydělávat chtěli. "Standardně se lidé rozhodují tak, že mají nějaký příjem, ten si srovnají s průměrem, zjistí, jestli se mají lépe nebo hůře, a na základě toho vynakládají výdaje," konstatoval v debatě s Bittnerem v Českém rozhlasu Plus Štěpán Křeček, poradce premiéra a hlavní ekonom společnosti BHS. "Koncept minimální důstojné mzdy to otáčí a nejprve se zaměřuje na správné důstojné výdaje a z toho stanovuje příjem. V praxi se ale lidé musejí odpíchnout od příjmu," dodal. Uznává přitom, že jako teoretický pohled je to zajímavý koncept, ovšem ekonomové by měli pracovat s tvrdými daty. 

Podobně jako nedopadá na všechny stejně statistiky průměrovaná míra inflace (např. člověk bez auta přímo na své peněžence nepoznám, že zlevnil benzin), může být pro každého jiná míra výdajů, které považuje za nezbytné pro svůj důstojný život. Je nedůstojné nejet jednou ročně na týdenní dovolenou? Je nedůstojné muset omezovat jiné výdaje kvůli jednomu dražšímu zákroku u zubaře? 

Na to, co by mohlo pomoci, aby se minimální důstojné mzdě přiblížilo více zaměstnanců bez ohledu na to, v jaké sféře pracují, má však Bittner jasný názor: "Kromě tlaku na růst mezd vlastní politikou nebo prohloubením kolektivního vyjednávání lze zlepšovat situaci nízkopříjmových zaměstnanců i snižováním jejich nákladů na život prostřednictvím finanční dostupnosti veřejných služeb. V rámci letošního zveřejnění jsme se blíže věnovali otázce bydlení, kde jsme bohužel dospěli k tomu, že růst mezd již nedokáže kompenzovat existující majetkové nerovnosti v Česku. Proto je v Česku velký prostor pro zvyšování dostupnosti a kvality především nájemního bydlení tak, aby se stalo ufinancovatelnou a zároveň stabilní alternativou vlastnickému," uzavírá.

Čtěte také: Volby do Poslanecké sněmovny budou na začátku října, vyhlásil prezident

Zdroj: MDM, ČSÚ

Pro a proti: Co může vláda udělat pro to, aby lidé měli minimální důstojnou mzdu?

Zdroj: Youtube/Český rozhlas