Všichni platí státu stejně? Ale kdepak. Od jaké mzdy začíná zdanění práce klesat

Zaměstnanci odvádějí ze své hrubé mzdy zdravotní pojištění, sociální pojištění a daň z příjmu. Sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je 4,5 % z hrubé mzdy. Sazba sociálního pojištění je 7,1 %, ovšem sociální pojištění se odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu. Ten pro rok 2025 činí 2 234 736 Kč. Sazba daně z příjmu je 15 % do ročního daňového základu ve výši 1 676 052 Kč, daňový základ nad 1 676 052 Kč již podléhá 23% daně z příjmu.

• Pojistné placené zaměstnavatelem
• Do zdanění práce se započítávají i odvody placené zaměstnavatelem
• Praktický výpočet
• Zdanění práce podle roční mzdy
• Lépe placení jsou i méně zdanění

Pojistné placené zaměstnavatelem

Mzdové náklady zaměstnavatelů netvoří pouze hrubé mzda zaměstnance, ale i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance 9 % na zdravotním pojištění a 24,8 % na sociálním pojištění. I zaměstnavatelé odvádějí sociální pojištění pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop již zaměstnavatelé rovněž sociální pojištění neplatí.

Tip: Sociální pojištění může pro někoho být nejvyšší daní. Deset čísel pro rok 2025

Do zdanění práce se započítávají i odvody placené zaměstnavatelem

Souhrnné zdanění práce se vypočítává jako rozdíl mezi mzdovými náklady zaměstnavatele a čistou mzdou zaměstnance. Do celkového zdanění práce se tak zahrnuje i povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance.

Mzdová kalkulačka 2025

Praktický výpočet

V následující tabulce máme pro názornost vypočteno zdanění práce u hrubé měsíční mzdy ve výši 46 000 Kč. Daň z příjmu snižuje měsíční sleva na poplatníka ve výši 2 570 Kč.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Zdanění práce u hrubé mzdy ve výši 46 000 Kč dosahuje 41 %, neboť mzdové náklady zaměstnavatele činí 61 548 Kč a čistá mzda na účet 36 334 Kč, jak jsme si vypočítali v tabulce výše.

Čtěte také: Zdanění nízkých a vysokých mezd se ve světě výrazně liší. Jak si vede ČR?

Zdanění práce podle roční mzdy

V další tabulce máme vypočteno celkové zdanění práce u jednotlivých ročních mezd. Při výpočtu daně z příjmu počítáme pouze s uplatněním roční slevy na poplatníka ve výši 30 840 Kč, na kterou mají nárok všichni daňoví poplatníci.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Z tabulky vidíme, že po dosažení maximálního vyměřovacího základu klesá celkové zdanění práce. Důvodem je skutečnost, že z částky nad strop již neplatí sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel.

Čtěte také: Nechcete platit sociální pojištění? Tady jsou ideální příjmy, ale pozor na důchod

Lépe placení jsou i méně zdanění

Zaměstnanec s roční hrubou mzdou ve výši 1 500 000 Kč tak má vyšší zdanění práce, přestože celá jeho hrubá mzda podléhá pouze 15% sazbě daně z příjmů, než zaměstnanec s roční hrubou mzdou 3 000 000 Kč, u něhož část hrubé mzdy podléhá již vyšší 23% sazbě daně z příjmů. Souhrnná platba sociálního pojištění, placená zaměstnancem i zaměstnavatelem, je značně vyšší než rozdíl mezi sazbou daně z příjmů v prvním a druhém daňovém pásmu.

Zdanění práce v Česku se v závislosti na výši roční hrubé mzdy příliš neliší. U roční hrubé mzdy ve výši 300 000 Kč dosahuje 37,5 % a u roční hrubé mzdy 2 000 000 Kč činí 45,0 %. Vzhledem k tomu, že je pro výpočet sociálního pojištění zaveden maximální vyměřovací základ, tak u velmi vysokých ročních mezd začíná celkové zdanění práce postupně klesat.