Povinnost mlčet o výši mzdy zmizí od 1. června z pracovních smluv

Podle veřejného ochránce práv je v současné době uzavírání doložek o mlčenlivosti o výši odměny v pracovních smlouvách za jistých podmínek dovoleno. Zákoník práce totiž dává zaměstnancům povinnost podle § 301 nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Z rozhodovací praxe soudů vyplývá, že sdělení některých skutečností (například výši mzdy) může být v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Zachovávání mlčenlivosti je tedy v některých případech v současnosti přípustné, musí však jít o oprávněný zájem, což je mnohdy složité posoudit.

O oprávněný zájem však podle ombudsmana nejde v případě, že tuto povinnost musí zaměstnanec dodržovat absolutně - tedy, když nemůže svoji výši mzdy sdělit vůbec nikomu. V dalším případě se nepovažuje za oprávněný zájem, pokud se povinnost nesdělovat výši mzdy vztahuje k ostatním zaměstnancům zaměstnavatele.

Doložky o mlčenlivosti se musí zkoumat individuálně, neplatí na ně tedy obecné měřítko. Inspekce práce by se měla zabývat rozsahem mlčenlivosti a odůvodněním této povinnosti.

Tip: Podpora v nezaměstnanosti se významně zvýší i pro lidi, kteří nepracovali

S účinností flexinovely zaniknou od 1. června doložky o mlčenlivosti

S účinností takzvané flexinovely zákoníku práce by již nemohli zaměstnavatelé se zaměstnanci uzavírat doložky o mlčenlivosti, které se týkají výše odměny zaměstnance. Konkrétně nové ustanovení v zákoníku práce zní: „Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody.”

Pozměňovací návrh, který tuto novinku zavádí, ji odůvodňuje tím, že v současné době právní předpisy výslovně neupravují, zda a jak může zaměstnanec nakládat s informacemi o své vlastní mzdě, platu nebo odměně z dohody. Není zcela jasné, zda může zaměstnavatel zaměstnanci zakázat tyto informace sdílet – ať už jednostranně, nebo prostřednictvím dohody, například formou tzv. doložky mlčenlivosti. Jisté je, že takový zákaz by neměl bránit zaměstnanci v tom, aby se například domáhal rovného odměňování. Stále ale zůstávají otázky, do jaké míry může být zaměstnanci omezeno právo mluvit o své mzdě, třeba i veřejně.

Malý krok k rovnému odměňování

Dne 10. května 2023 byla přijata nová směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2023/970, jejímž cílem je posílit dodržování zásady rovného odměňování mužů a žen za stejnou nebo srovnatelnou práci. K tomu má přispět větší transparentnost v odměňování a účinnější mechanismy pro vymáhání tohoto práva. Podle směrnice nesmí být pracovníkům bráněno ve sdílení informací o vlastní mzdě, pokud to slouží k prosazení rovného odměňování. 

Členské státy proto brání ujednání, která by zaměstnancům zakazovala o své mzdě mluvit. Zaměstnavatelé sice mohou chtít, aby zaměstnanci získané informace (s výjimkou těch, které se týkají jejich vlastní odměny nebo úrovně odměňování) nepoužívali k jiným účelům, než je uplatnění práva na rovné odměňování – ale samotné právo sdílet informace o své mzdě musí zůstat zachováno.

Česká republika by tak nejpozději do 7. června 2026 měla začlenit do svého právního systému evropskou směrnici o rovném odměňování. Schválením pozměňovacího návrhu, který znemožňuje zaměstnavateli sjednat doložku mlčenlivosti o jeho výši odměny, je tak prvním krokem ke zvýšení transparentnosti odměňování.

Tip: Novela zákoníku práce: Nepřetržitost pracovních poměrů a čerpání řádné dovolené

Mzdová kalkulačka 2025

Za vynucování mlčení o výši mzdy hrozí zaměstnavateli pokuta až do výše 400 tisíc korun

Za porušení povinností hrozí zaměstnavateli ze strany inspekce práce pokuta až do výše 400 tisíc korun. Tedy v takovém případě, kdy by zaměstnavatel vynucoval na zaměstnanci mlčení o výši jeho odměny. „Stávající doložky mlčenlivosti se stanou nicotnými, a tedy i nevymahatelnými. Zaměstnavatel by se vynucováním takových doložek dopustil přestupku podle § 11 odst. 1 písm. e) ZIP, resp. § 24 odst. 1 písm. e) ZIP, za nějž mu může být udělena pokuta až do výše 400 000 Kč," uvedl pro Finance.cz Jakub Augusta, vedoucí oddělení mediální komunikace MPSV.

Zaměstnavatelé by měli doložky o mlčenlivosti raději dodatkem ke smlouvě odstranit

Zaměstnavatelé by si tak měli dát pozor, zda tyto doložky nemají se zaměstnanci sjednané, a případně je ze smluv raději vyjmout, jak doporučuje také MPSV. „Optimálním postupem je proto změnit dvoustranným právním jednáním příslušnou pracovní smlouvu (uzavřít dodatek) a doložku mlčenlivosti z ní odstranit. Pokud to pro zaměstnavatele nebude možné či hospodárné, může se trvale vyvinit také tím, že jednostranně vůči zaměstnanci nicotnost doložky mlčenlivosti prohlásí způsobem, který bude schopen kontrolnímu orgánu v případě potřeby prokázat," radí Jakub Augusta.

Čtěte také:

Zákoník práce posílí práva rodičů s malými dětmi

Zjednodušení, nebo komplikace? Spor o zrušení srážkové daně pokračuje