Letos poprvé na brigádu už ve 14 letech. Pozor, zaměstnavatelé mohou využívat neznalosti brigádníků. Co je dobré vědět?

Na základě novely zákoníku práce, která nabyla v platnosti 1. června 2025, letos poprvé mohou legálně pracovat už děti od 14 let. Nese to s sebou však řadu omezení. Mladiství (a nejenom ti) by si navíc měli dávat pozor na práva, která by jim zaměstnavatel kvůli jejich domnělé neznalosti mohl krátit. Na co tedy mají brigádníci nárok a na co by si měli dávat pozor?

Dozvíte se:

• Čtrnáctiletí nemohou pracovat vždy a všude
• Minimální mzda platí pro všechny. A stejně tak limity pro pojistné odvody
• Brigádníkům se rozšířila práva. Mají nárok na dovolenou i na příplatky

Čtrnáctiletí nemohou pracovat vždy a všude

Osoby mladší 15 let mohly pracovat i před novelou zákoníku práce, nicméně za daleko omezenějších podmínek než nyní. Jednalo se o výjimky, kdy šlo o práci v oblasti kultury, umění, reklamy, sportu apod. Nově se pak nemusí jednat o práci v těchto oblastech.

Mezi základní podmínky, za kterých je možné čtrnáctileté zaměstnávat, je, že se musí jednat o nerizikovou a nenáročnou práci. Takto mladý brigádník ji navíc může vykonávat nejvýše 7 hodin denně a maximálně 35 hodin týdně. Advokát Václav Vlk z poradenské společnosti Rödl & Partner navíc upřesňuje, že brigáda musí probíhat pouze v období letních prázdnin a činnost nesmí být vykonávána po 20. hodině večer.

Za Finance.cz pak dodejme, že podmínka letních prázdnin nemusí být splněna u mladistvého zaměstnance staršího 15 let, který již ukončil povinnou školní docházku. Pro něj navíc platí, že délka směny v jednotlivých dnech nesmí překročit 8 hodin a za týden v součtu 40 hodin. Až na výjimku do jejich 18 let navíc platí, že nesmějí vykonávat práci po 22. hodině večer.

TIP: Přesný výčet pravidel a podmínek zaměstnávání osob od 14 let

Minimální mzda platí pro všechny. A stejně tak limity pro pojistné odvody

V roce 2025 minimální mzda činí 20 800 Kč hrubého měsíčně. Netýká se pak pouze zaměstnanců pracujících prostřednictvím klasické pracovní smlouvy, ale i těch, kteří práci vykonávají přes dohodu o pracovní činnosti (DPČ) anebo dohodu o provedení práce (DPP). Pro ty však samozřejmě bude platit minimální mzda hodinová. Ta je v letošním roce 124,40 Kč hrubého.

Obě dohody pak do stanoveného měsíčního výdělku nepodléhají odvodům na sociální a zdravotní pojištění. U DPČ se pojištění neodvádí do měsíčního hrubého výdělku ve výši 4500 Kč. U DPP do 11 500 Kč hrubého měsíčně.

Oba výdělky podléhají klasické 15% sazbě daně z příjmů fyzických osob. Každý brigádník (a to včetně nezletilých osob), má v případě, že u zaměstnavatele podepsal růžové prohlášení poplatníka k dani, může uplatnit základní daňovou slevu na poplatníka. Ta už pár let činí 2570 Kč měsíčně, čili 30 840 Kč ročně. Její využití tedy přispěje k výraznější daňové úspoře.

Dobré je navíc vědět, že růžové prohlášení kvůli slevám na dani a daňovým zvýhodněním lze uplatnit u více zaměstnavatelů v daném roce, nicméně slevy a zvýhodnění pouze u jednoho z nich v jednom měsíci. Tyto výhody tedy nelze v jednom měsíci čerpat u dvou a více zaměstnavatelů současně.

"Slevu na poplatníka lze uplatnit v plné výši, tedy bez ohledu na počet měsíců, po které brigádník pracoval. Příjmy také přiznává za celý rok, nikoliv je část," vysvětluje Martiny Šotníkové, daňové poradkyně z Rödl & Partner. Doplňme však, že sleva na poplatníka vypočtenou daň z příjmu snižuje pouze do nuly. Daňovou vratku sice obdržet můžete, ale za to nebudete čerpat daňový bonus z tohoto institutu.

Dříve oblíbenou slevu na studenta, která činila 335 Kč měsíčně a tedy 4020 Kč ročně, již čerpat nelze. Naposledy ji šlo uplatnit u příjmů za rok 2023.

Čtěte také: Kolik v průměru platí zaměstnavatelé v EU za hodinu práce? Nejvíce v Lucembursku, v Česku třetinu...

Srovnejte si výši výdělku u DPČ a DPP na naší kalkulačce

Brigádníkům se rozšířila práva. Mají nárok na dovolenou i na příplatky

Od roku 2024 mají brigádníci pracující prostřednictvím dohody o pracovní činnosti nebo o provedení práce nárok na dovolenou stejně jako zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu.

„Předpokladem nároku na dovolenou u brigádníků je, aby dohoda v kalendářním roce trvala alespoň čtyři týdny a brigádník odpracoval alespoň 80 hodin,“ uvádí Václav Vlk „A stejně jako u pracovního poměru platí, že dovolená se čerpá – jde tedy o volno s náhradou mzdy. Vyplatit nevyčerpanou dovolenou v penězích je přitom možné jenom při skončení účinnosti dohody,“ doplňuje Václav Vlk.

Brigádníci mají dále také právo na příplatky za práci. Pokud např. bude student pracovat ve svátek, musí za odpracovanou směnu dostat náhradní volno s náhradou mzdy ve výši 100 % anebo k odměně příplatek ve výši 100 %. Stejně tak mu musí být kompenzována práce o víkendu apod.

Pro mladistvé mohou platit jiná pravidla než pro osoby starší 18 let. „Co se dále týče příplatku za noční práci, ten náleží dohodářům stejně jako klasickým zaměstnancům. Výše příplatku za noční práci musí činit aspoň 10 % průměrného výdělku (v soukromém sektoru, pozn. redakce), není ovšem vyloučeno sjednat jinou minimální výši příplatku a způsob jeho určení. Zákoník práce umožňuje sjednat odměnu z dohody už s přihlédnutím k případné noční práci; je však třeba současně sjednat rozsah noční práce, ke kterému je takto přihlédnuto,“ uzavírá Václav Vlk.

Na závěr pak už jen dodejme, že DPČ i DPP lze ukončit velmi snadno. V obou případech a z obou smluvních stran to lze bez uvedení důvodu a s patnáctidenní výpovědní lhůtou.

TIP: Příplatky za práci podrobně: 12 takových, na které můžete mít nárok