Jak se počítá "průměrná mzda" při výpočtu důchodu? 10 poznámek napoví

Do výpočtové formule starobního důchodu (řádného i předčasného) vstupuje osobní vyměřovací základ neboli průměrná důchodová mzda. Čím vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční částka starobního důchodu. Jak se osobní vyměřovací základ vypočítá? Které příjmy jej ovlivňují?

• Osobní vyměřovací základ ovlivňuje procentní výměru důchodu
• Vyšší minimální sociálníHodnotí se příjmy od roku 1986 pojištění
• Do výpočtu vstupují pouze aktivní příjmy
• Hodnotí se hrubé mzdy
• Sčítají se všechny rozhodné roční příjmy
• Roční vyměřovací základy se přepočítávají koeficienty
• Vyloučené dny brání snížení průměrné důchodové mzdy
• Od roku 2008 je stanoven roční maximální vyměřovací základ
• Přepočtový měsíc má 30,4167 dne
• Při výpočtu důchodu se osobní vyměřovací základ redukuje

Osobní vyměřovací základ ovlivňuje procentní výměru důchodu

Každý starobní důchod se skládá ze základní výměry důchodu a procentní výměry důchodu. Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou a v roce 2025 činí 4 660 Kč. Osobní vyměřovací základ tak má vliv pouze na procentní výměru důchodu.

Hodnotí se příjmy od roku 1986

Osobní vyměřovací základ neboli průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky se vypočítává z rozhodných příjmů od roku 1986. Např. při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2024. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2026 se budou hodnotit příjmy v letech 1986 až 2025.

Čtěte také: Bude se škrtat. Jak sníží váš důchod nižší zápočet za odpracované roky?

Do výpočtu vstupují pouze aktivní příjmy

Vliv na výši osobního vyměřovacího základu mají pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Pasivní příjmy, které nepodléhají odvodům na sociálním pojištění, nemají na výši osobního vyměřovacího základu vliv. Osobní vyměřovací základ tak závisí pouze na příjmech ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti, ze kterých se zaplatilo sociální pojištění.

Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce

Hodnotí se hrubé mzdy

U zaměstnanců závisí roční vyměřovací základ na výši hrubé mzdy. Ještě v roce 2020 se daň z příjmu vypočítávala ze superhrubé mzdy, tedy hrubé mzdy zvýšené o povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Sociální pojištění se však vždy vypočítávalo z hrubé mzdy, proto výši důchodu ovlivňují hrubé mzdy.

Tip: Porovnání řádného a předčasného důchodu: čím větší příjmy, tím větší rozdíl

Sčítají se všechny rozhodné roční příjmy

Do ročního vyměřovacího základu vstupují všechny příjmy během roku, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Např. při práci na dva zkrácené úvazky současně se samozřejmě sčítají všechny hrubé mzdy z obou zaměstnání, protože ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění. Výši osobního vyměřovacího základu zvýší i dlouhodobá brigáda na dohodu o provedení práce, pokud byla hrubá odměna nad limit a platilo se z ní sociální pojištění, např. v roce 2025 se odvádí sociální pojištění z dohody o provedení práce, když je hrubá měsíční odměna 11 500 Kč a více.

Roční vyměřovací základy se přepočítávají koeficienty

Jednotlivé roční vyměřovací základy se při výpočtu osobního vyměřovacího základu přepočítávají na současnou hodnoto pomocí koeficientů zohledňujících inflaci. To znamená, že dřívější příjmy na začátku pracovní kariéry mají na výši osobního vyměřovacího základu stejný vliv jako příjmy v předdůchodovém věku.

Vyloučené dny brání snížení průměrné důchodové mzdy

Do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují i vyloučené dny pojištění, které brání jeho snížení. Institut vyloučených dob pojištění je velmi důležitý, mezi vyloučené dny pojištění patří např. i nemoc. Takže v důsledku dlouhodobé nemoci, kdy neplyne příjem, ze kterého by se platilo sociální pojištění, neklesá osobní vyměřovací základ.

Tip: Práce za minimální mzdu těsně před důchodem: dobrý nápad, nebo razantní snížení penze?

Od roku 2008 je stanoven roční maximální vyměřovací základ

Legislativou je od roku 2008 stanoven maximální vyměřovací základ, když z ročního příjmu nad maximální vyměřovací základ se již sociální pojištění neplatí. Roční vyměřovací základ tak nemůže být vyšší, než činí maximální vyměřovací základ platný pro příslušný rok. Např. pro rok 2025 je maximálním vyměřovacím základem částka 2 234 736 Kč.

Přepočtový měsíc má 30,4167 dne

Při výpočtu osobního vyměřovacího základu se nejdříve sečtou jednotlivé roční přepočtené vyměřovací základy. Potom se tato částka vydělí počtem rozhodných dní. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 tedy částkou 14 245 dní poníženou o vyloučené dny pojištění. V posledním kroku se takto získaná částka vynásobí částkou 30,4167, což je průměrný počet dní v měsíci.

Čtěte také: Tomu se žádný penzista nevyhne. Jak sníží budoucí důchody vyšší redukce příjmů?

Při výpočtu důchodu se osobní vyměřovací základ redukuje

Vypočtený osobní vyměřovací základ se při výpočtu starobního důchodu redukuje. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2025 se osobní vyměřovací základ redukuje do částky 20 486 Kč ze 100 % a od částky 20 486 Kč do částky 186 228 Kč z 26 %.

Jak žádat o starobní důchod online? 

Zdroj: Youtube.com/Česká správa sociálního zabezpečení