Ve kterých zemích OECD je zdanění práce nejvyšší a nejnižší?

Za rok 2024 se zdanění práce u průměrné mzdy v členských zemích OECD pohybovalo od 7,0 % v Chile po 52,6 % v Belgii. Rozdíly v míře zdanění jsou tedy značné.

Obecně platí, že v evropských zemích je zdanění práce značně vyšší než mimoevropských zemích. Důvodem je vysoké souhrnné sociální pojištění. Na druhou stranu však mají občané v evropských zemích nárok na poměrně vysokou sociální ochranu.

• Jak se zdanění práce vypočítává?
• Praktický výpočet v Česku

Jak se zdanění práce vypočítává?

Zaměstnavatelé se zaměstnanci sjednávají hrubou mzdu. Zaměstnanci dostávají na účet čistou mzdu, což je hrubá mzda ponížená o daň z příjmu a povinné pojistné.

Mzdové náklady zaměstnavatelů tvoří hrubá mzda zaměstnance a povinné pojistné placené zaměstnavatelem za zaměstnance. Celkové daně ze mzdy se získají jako rozdíl mezi mzdovými náklady a čistou mzdou zasílanou na účet. Zdanění práce v procentech je následně podíl celkových daní ze mzdy vůči mzdovým nákladům zaměstnavatele.

Čtěte také: Kolik v průměru platí zaměstnavatelé v EU za hodinu práce? Nejvíce v Lucembursku, v Česku třetinu...

Mzdová kalkulačka 2025

Praktický výpočet v Česku

U všech členských zemí OECD níže v textu budeme uvádět data z publikace „OECD – Taxing Wages 2025“. Podle databáze OECD činila průměrná hrubá roční mzda za rok 2024 v Česku 549 741 Kč, průměrná hrubá měsíční mzda zaokrouhlená na stokoruny tedy 45 800 Kč. Právě u této mzdy si vypočítáme zdanění práce v Česku, přičemž počítáme s uplatněním pouze základní daňové slevy na poplatníka ve výši 2 570 Kč.

Zdanění práce u průměrné mzdy dosahovalo v roce 2024 v Česku 40,9 %, což je v rámci členských zemí OECD dvanáctá nejvyšší hodnota. Všechny země, ve kterých je zdanění práce u průměrné mzdy vyšší než v Česku, jsou současně členskými zeměmi Evropské unie.

Zdroj: vlastní výpočet autora

Zdanění práce v zemích OECD

Podle celkového zdanění práce u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy nebo základní nezdanitelné položky můžeme členské země OECD podle údajů za rok 2024 rozdělit do čtyř skupin:

• Vyšší než 45 %

V pěti členských zemích OECD je zdanění práce za loňský rok vyšší než 45 %, a sice v Belgii (52,6 %), v Německu (47,9 %), ve Francii (47,2 %), v Itálii (47,1 %) a v Rakousku (47,0 %).

• Od 40 % do 45 %

V deseti členský zemích OECD se celkové zdanění práce u průměrné mzdy pohybovalo od 40 % po 45 %, jedná se o tyto země: Slovinsko (44,6 %), Slovensko (42,6 %), Finsko (41,9 %), Lotyšsko (41,7 %), Švédsko (41,5 %), Maďarsko (41,2 %), Česko (40,9 %), Španělsko (40,6 %), Estonsko (40,6 %) a Lucembursko (40,3 %).

• Od 30 % do 40 %

Hned ve třinácti členských zemích OECD je zdanění práce za rok 2024 v rozmezí 30 % až 40 %. Těmito zeměmi jsou: Portugalsko (39,4 %), Litva (39,3 %), Řecko (39,3 %), Turecko (39,0 %), Norsko (36,4 %), Dánsko (36,1 %), Irsko (35,2 %), Nizozemí (35,1 %), Polsko (34,7 %), Japonsko (32,6 %), Kanada (32,0 %), Island (31,6 %) a USA (30,1 %).

• Méně než 30 %

Pouze v devíti členských zemích OECD bylo zdanění práce u průměrné mzdy v loňském roce nižší než 30 %, přičemž v tomto seznamu není ani jedna členská země Evropské unie. Nejnižší zdanění práce bylo v Austrálii (29,6 %), v Kostarice (29,5 %), Velké Británii (29,4 %), Koreji (24,7 %), Izraeli (23,9 %), Švýcarsku (22,9 %), Mexiku (20,9 %), Novém Zélandu (20,8 %) a Chile (7,2 %).

Pramen: OECD – Taxing Wages 2025