Neměli by žádný anebo jen nízký důchod. Je vždy řešením v takových situacích dobrovolné důchodové pojištění?

Účast na dobrovolném důchodovém pojištění není rozhodně nic levného. Má to však svůj důvod a tím je zajištění si doživotního starobního důchodu. Pojďme se společně podívat na několik situaci z běžné praxe a posuďme, zda se vyplatí příhlásit se k DDP či nikoliv.

Dozvíte se:

• Dobrovolné důchodové pojištění v kostce
• Příklady z praxe

Dobrovolné důchodové pojištění v kostce

Po dobrovolném důchodovém pojištění se vyplatí „sáhnout“ v situacích, kdy daná osoba není sociálně (důchodově) pojištěna z titulu zaměstnání, podnikání anebo náhradní doby. Přihlásit se k němu lze na kterékoliv pobočce správy sociálního zabezpečení a to buď ze zákonných důvodů anebo bez důvodu.

Důležité je vědět, že přihlášku může sociálka schválit maximálně rok zpětně, pokud není udán k účasti zákonný důvod a nejvýše na 15 let.

Minimální měsíční výše pojistného na dobrovolné důchodové pojištění činí 28 % z částky odpovídající jedné čtvrtině průměrné mzdy platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné platí. Minimální měsíční výše pojistného hrazeného v roce 2025 činí 3 260 Kč.

Čtěte také: Co zvýší důchod více - rok práce navíc, nebo o 1000 Kč vyšší příjem?

Příklady z praxe

Příklad 1

Pan Milan přišel náhle o práci a ke konci zkušební doby si žádnou náhradní nenašel. Zůstane tedy nejen bez finančních prostředků, ale i bez pojištění a to jak povinného zdravotního, tak i toho důchodového.

Přesto se panu Milanovi podat přihlášku k DDP nevyplatí. V prvé řadě by se měl registrovat na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Doba pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci se vždy započítává do starobního důchodu. Započítá se však i období na úřadu práce, kdy ani jedna z podpor nenáleží, nejvýše však v rozsahu 3 let. Není tedy důvod přihlašovat se k DDP. Doba na ÚP bude považována za náhradní dobu pojištění.

Čtěte také: Jaký důchod dostanou OSVČ platící minimum a co s ním udělají přepočtové koeficienty

Vypočítejte si orientační výši starobního důchodu na naší kalkulačce

Příklad 2

Paní Milena nechodí do práce a ani nepodniká. Měsíční příjem má však vysoký, protože pronajímá dva velké byty. U své zdravotní pojišťovny je řazena v kategorii OBZP, čili jako osoba bez zdanitelných příjmů. Příjmy z nájmu totiž nepodléhají odvodům na sociální ani zdravotní pojištění. Zdravotní pojištění si tedy hradí sama jako samoplátce.

Doba, kdy má daná osoba pouze příjmy z nájmu, se nepočítají o důchodu. Paní Milena by se tedy měla přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, aby si v budoucnu zajistila nárok na starobní důchod.

Příklad 3

Paní Květoslava celý život pracuje jako uklízečka na plný úvazek za minimální mzdu. Do řádného důchodového věku jí zbývá ještě 15 let, ale už teď ví, že právě kvůli práci za minimální mzdu bude mít nízký důchod. I ona by se měla přihlásit k DDP?

Vzhledem k tomu, že pracuje na klasickou pracovní smlouvu byť za minimální mzdu, je jí sociální pojištění, jehož součástí je i to důchodové, hrazeno z titulu zaměstnání. Není tedy důvod se přihlašovat k DPP, když je důchodové pojištění pravidelně hrazeno takto.

Pokud se však paní Květoslava obává nízkého důchodu, může zvolit komerční finanční cestu. Jako řešení se pak nabízí pravidelné příspěvky na doplňkové penzijní spoření anebo dlouhodobý investiční produkt. Těmi si může zajistit čerpání předdůchodu, který by měl její situaci na stáří zlepšit.

Čtěte také: Uvažujete o spoření na důchod? Bude pro vás lepší doplňkové penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt?

Příklad 4

Pan Karel pobírá invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně a k tomu podniká prostřednictvím samostatné výdělečné činnosti. Každý rok má však příjmy do ročního limitu, nad který se neodvádí důchodové pojištění. Z titulu podnikání tedy důchodově pojištěn není a právě proto uvažuje o DDP.

To ale nemusí. Pan Karel se při podávání přehledu o příjmech a výdajích příslušného okresní správě sociálního zabezpečení může přihlásit k odvodům na důchodové pojištění v rámci podnikání, i když má příjem do limitu. Minimální měsíční záloha v roce 2025 činí 1496 Kč, což je o polovinu méně než u dobrovolného důchodového pojištění.

Čtěte také: Omyly ohledně dlouhodobé nemocenské: připraví vás o práci a důchod

Příklad 5

Paní Žaneta pobírá invalidní důchod pro invaliditu 1 stupně. Zdravotní pojištění za ni hradí stát, sociální vyřešené nemá. Co může dělat?

DDP by bylo řešením jen tehdy, pokud si to vůbec finančně může dovolit a nezůstává jí zbytek pracovního potenciálu. V případě invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně je však míra práceschopnosti snížena nejvýše o 49%. Invalidní osoba tedy může v podstatě neomezeně pracovat, limitovat ji bude pouze její zdravotní stav. I přes přiznanou invaliditu si tedy může najít práci na zkrácený nebo dokonce i plný úvazek na klasickou pracovní smlouvu, což jí založí účast na pojistném na sociální zabezpečení.

Jak máte splněnou dobu, která se počítá do důchodu, si můžete zjistit z informativní důchodové aplikace

Zdroj: Youtube/Česká správa sociálního zabezpečení