Jak je to s platbou zdravotního pojištění se souběhem příjmů?

V Česku působí sedm zdravotních pojištěn, přičemž každý pojištěnec může jednou za 12 kalendářních měsíců svoji zdravotní pojišťovnu změnit, a to od prvního ledna nebo od prvního července. Případná změna zdravotní pojišťovny však nemá vliv na výpočet zdravotního pojištění, ten je vždy stejný. Jak se platí zdravotní pojištění při více příjmech?

• Příklad 1: Dvě zaměstnání na zkrácený úvazek
• Příklad 2: Hlavní zaměstnání a brigáda na DPP
• Příklad 3: Zkrácený úvazek a podnikání na vedlejšák
• Příklad 4: Zaměstnání a příjem z nájmu
• Příklad 5: Pasivní příjmy a DPP do limitu
• Příklad 6: Podnikání a brigády na DPP

Příklad 1: Dvě zaměstnání na zkrácený úvazek

Pan Radim pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek. U prvního má hrubou mzdu 25 000 Kč a u druhého 18 000 Kč. Zdravotní pojištění se odvádí z obou hrubých mezd, přičemž sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnancem je 4,5 % a sazba zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem je 9 %.

V případě, že je v roce 2025 hrubá měsíční mzda ze zkráceného úvazku nižší než 20 800 Kč, tak se provádí dopočet do minima. Výjimkou je situace, že je zaměstnanec současně státním pojištěncem nebo odvádí minimum z jiného příjmu. Radim odvádí minimum z prvního zaměstnání, kde má hrubou mzdu 25 000 Kč, takže musí druhému zaměstnavateli odevzdat příslušné potvrzení od prvního zaměstnavatele, aby se při výpočtu zdravotního pojištění z druhého zaměstnání dopočet do minima neprováděl a z hrubé mzdy zaplatil pan Radim v obou zaměstnáních 4,5 % ze skutečné hrubé mzdy.

Čtěte také: Příští rok se zvýší odvody zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Změní se pro ně něco?

Příklad 2: Hlavní zaměstnání a brigáda na DPP

Paní Žaneta pracuje pro hlavního zaměstnavatele na klasickou pracovní smlouvu s hrubou mzdou 41 000 Kč a současně si přivydělává pro druhého zaměstnavatele na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 11 000 Kč.

Zdravotní pojištění odvádí paní Žaneta pouze v prvním zaměstnání, čímž má vyřešen svůj pojistný vztah u své zdravotní pojišťovny. Z druhého zaměstnání zdravotní pojištění neplatí, protože hrubá měsíční odměna je do limitu pro neplacení zdravotního pojištění. Když je hrubá měsíční odměna 11 499 Kč a méně, tak se z dohody o provedení práce zdravotní pojištění neplatí.

Vypočítejte si výši čisté odměny a zdanění při práci na DPP či DPČ v roce 2025

Příklad 3: Zkrácený úvazek a podnikání na vedlejšák

Pan Rudolf pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou 30 000 Kč a současně vykonává samostatnou výdělečnou činnost, která je z důvodu podnikání při zaměstnání vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Z hrubé mzdy odvádí klasicky na zdravotním pojištění 4,5 % a při výpočtu zdravotního pojištění z podnikání nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, tak jako by tomu bylo v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se vypočítává vždy ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 % z vyměřovacího základu.

Tip: 10 rozdílů mezi zdravotním a sociálním pojištěním: u kterých se můžete splést?

Příklad 4: Zaměstnání a příjem z nájmu

Paní Simona pracuje na klasickou pracovní smlouvu na plný úvazek a současně má pravidelný měsíční příjem z nájmu. Odvodu na zdravotním pojištění podléhají pouze aktivní příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Z pasivních příjmů, mezi které patří i příjem z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu, se zdravotní pojištění neplatí. Paní Simona tak odvádí zdravotní pojištění pouze ze zaměstnání.

Příklad 5: Pasivní příjmy a DPP do limitu

Paní Martina má vysoké pasivní příjmy z kapitálového majetku a z nájmu. Současně si ještě přivydělává na dohody o provedení práce, vždy však s hrubou měsíční odměnou do limitu pro neplacení zdravotního pojištění (tj. 11 499 Kč a méně). Martina tak neplatí zdravotní pojištění z žádného svého příjmu.

Vzhledem k tomu, že však není paní Martina pro účely placení zdravotního pojištění státním pojištěncem, tak si musí zdravotní pojištění sama platit jako osoba bez zdanitelných příjmů. Všechny OBZP platí v roce 2025 měsíční zdravotní pojištění ve výši 2 808 Kč bez ohledu na další okolnosti. Výše skutečných příjmů není rozhodující, platba zdravotního pojištění je pro všechny OBZP stejně vysoká.

Příklad 6: Podnikání a brigády na DPP

Podnikatel Libor vede daňovou evidenci a v některých měsících pracuje na dohody o provedení práce. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny alespoň minimální měsíční zálohy, což pan Libor dodržuje. Když má hrubou měsíční odměnu z dohody o provedení práce nižší než 11 499 Kč, tak zdravotní pojištění neplatí. Pokud je však hrubá měsíční odměna vyšší než 11 499 Kč, tak již zdravotní pojištění odvádí.

Zaměstnavateli doručil pan Libor čestné prohlášení, že jako OSVČ odvádí alespoň minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění, takže nemusí být při výpočtu zdravotního pojištění z dohody o provedení práce dodržen minimální vyměřovací základ, pokud je hrubá měsíční odměna alespoň 11 500 Kč a nižší než 20 800 Kč.

Čtěte také: Od ledna 2026 si státní zaměstnanci polepší. Platy mohou vzrůst až o 13 %