Vdovský nebo vdovecký důchod, i když se jedná o důchod, nemá ve skutečnosti se starobní penzí vůbec nic společného. Vdova nebo vdovec na něj mají nárok po zemřelém manželovi nebo manželce, příp. po registrovaném partnerovi nebo partnerovi. K tomu je ale navíc ještě nutné splnit další podmínky.
Dozvíte se:
- Jaké jsou podmínky nároku na vdovský důchod
- Jak to má poživatel vdoveckého důchodu se zdravotním pojištěním?
- Považuje se doba pobírání vdovského důchodu za náhradní dobu pojištění?
- Pozor na uzavření nového sňatku
Jaké jsou podmínky nároku na vdovský důchod
Aby dané osobě vznikl nárok na vdovský nebo vdovecký důchod, je nutné, aby zemřelý manžel nebo manželka byla ke dni úmrtí poživatelem invalidního nebo starobního důchodu. Pokud ještě poživatelem nebyla, podmínka může být dodržena tím, že zemřelý ke dni úmrtí získal potřebnou dobu pojištění pro nárok na starobní nebo invalidní důchod.
Důležité je vědět, že tento pozůstalostní důchod nenáleží, jestliže se nejednalo o manžele nebo registrované partnery, ale pouze o druha a družku a to bez ohledu na to, zda spolu dlouhodobě žili ve společně hospodařící domácnosti, vychovávali děti a měli společný majetek. Nárok samozřejmě nevzniká ani po bývalém manželovi, jestliže bylo manželství rozvedeno.
Čtěte také: Berete průměrnou mzdu, kdy dosáhnete na průměrný důchod?
Jak to má poživatel vdoveckého důchodu se zdravotním pojištěním?
Osoba v pozůstalostním důchodu je dle § 7 zákona č. 48/1997 Sb. Zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně některých souvisejících zákonů státním pojištěncem. Povinné zdravotní pojištění u ní tedy odvádí stát. To kromě toho, že má splněnou zákonem danou povinnost, znamená, že v zaměstnání jí není prováděn dopočet do minima, jestliže kvůli práci na zkrácený úvazek pobírá měsíční hrubou mzdu nižší, než je daný rok ta minimální.
Pokud pak osoba v pozůstalostním důchodu podniká, pro účely pojistných odvodů je její podnikání považováno za činnost vedlejší. U činnosti vedlejší nemusejí být dodrženy povinné minimální zálohy a zdravotní pojištění je doplaceno jednorázově po podání přehledu o výši daňového základu příslušné zdravotní pojišťovně. Poté může zdravotní pojišťovna předepsat poplatníkovi zálohu na pojistné.
Čtěte také: Rekonstrukce Lidlu skončila pro stavební firmu pokutou ve výši 900 tisíc za nelegální práci cizinců
Považuje se doba pobírání vdovského důchodu za náhradní dobu pojištění?
"Platná právní úprava rozlišuje 2 typy účasti na důchodovém pojištění – z důvodu získání doby pojištění (tj. nejčastěji ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti) nebo z důvodu tzv. náhradní doby pojištění (doby péče o dítě do 4 let jeho věku, doba péče o osobu závislou, studia, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně apod.). Náhradní doba pojištění je životní období, v němž člověk sice neodvádí žádné pojistné, ale přesto se mu tato doba započítává do potřebné doby pojištění," vysvětluje Jitka Drmolová, vedoucí oddělení komunikace a tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.
Období pobírání vdovského nebo vdoveckého důchodu však do náhradních dob nepatří a nepočítá se do důchodu.
V zaměstnání je pak důchodové pojištění během pobírání pozůstalostního důchodu odváděno při práci na klasickou pracovní smlouvu vždy. Pobírání důchodu na to nemá vliv.
V případě podnikání prostřednictvím činnosti vedlejší pak nemusí být dodrženy povinné minimální zálohy, které platí pro činnost hlavní. Zálohy na pojistné u činnosti vedlejší stanovuje příslušná OSSZ. Minimální záloha pro činnost vedlejší v roce 2025 činí 1496 Kč.
Důchodové pojištění pak v tomto případě nemusí být uhrazeno vůbec, jestliže letošní roční výdělek bude do limitu 111 736 Kč. V takové situace se může sám poplatník rozhodnout, zda po podání přehledu o příjmech a výdajích OSSZ důchodové pojištění zaplatí anebo jej neuhradí, ale celý rok podnikání se mu nebude počítat do starobního důchodu.
Čtěte také: Co zvýší důchod více - rok práce navíc, nebo o 1000 Kč vyšší příjem?
Informativní důchodová aplikace
Zdroj: Youtube/Česká správa sociálního zabezpečení
Pozor na uzavření nového sňatku
Vdovský nebo vdovecký důchod je standardně pobírán po dobu jednoho roku od smrti druhého z manželů. Může být ale pobírán až do smrti, jestliže je pozůstala osoba v invalidním důchodu pro invaliditu třetího stupně, dosáhla zákonem stanoveného věku anebo pečuje o nezaopatřené dítě, popř. o své rodiče anebo o rodiče zemřelého manžela nebo registrovaného partnera. To ale jen tehdy, pokud jsou osobou závislou na pomoci jiné osoby ve druhém, třetím anebo čtvrtém stupni.
To že jí důchod zůstane, ale nebude platit v případě, že vdovec nebo vdova opět vstoupí do manželského svazku. V takovém případě nárok na tento druh důchodu zaniká.
Uzavření nového manželství nebo registrovaného partnerství jsou pozůstalé osoby povinné nahlásit do 8 dnů České správě sociálního zabezpečení.
Čtěte také: Od ledna 2026 si státní zaměstnanci polepší. Platy mohou vzrůst až o 13 %