OECD: Nejnižší nezaměstnanost je v Japonsku a v Mexiku

Podle metodiky OECD se míra nezaměstnanosti vypočítává v procentním vyjádření jako podíl všech nezaměstnaných vůči celkové pracovní síle (tj. zaměstnaní i nezaměstnaní dohromady). Celková míra nezaměstnanosti za všechny členské země OECD v dubnu letošního roku činila 4,9 %. Míra nezaměstnanosti žen činila 5,1 % a mužů 4,8 %.

Největším problémem je dlouhodobá nezaměstnanost, kde se nedaří najít práci déle než 12 měsíců, protože v takových případech se již ztrácí pracovní návyky a je následně velmi obtížné najít nové pracovní uplatnění. Ve velmi složité finanční situaci se následně ocitají rodiny, kde jsou oba partneři dlouhodobě nezaměstnaní a v podstatě odkázáni pouze na sociální dávky.

• Každá desetina procenta rozhoduje
• Nezaměstnanost mladých je problém
• Porovnání jednotlivých zemí OECD
• Zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku

Každá desetina procenta rozhoduje

Nízká míra nezaměstnanosti je cílem všech vlád jednotlivých členských zemí OECD. Pro pozitivní ekonomickou atmosféru v zemi je nízká nezaměstnanost klíčová. Pozitivní emoce a nálada přitom ovlivňují ekonomické klima více, než by se mohlo na první pohled zdát. Zaměstnaní občané pochopitelně více utrácí za zboží a služby a navíc plánují i rozsáhlejší investice (např. v oblasti bydlení).

Zaměstnanci odvádějí ze své mzdy daň z příjmu a povinné pojistné, přičemž povinné pojistné za zaměstnance platí i jeho zaměstnavatel. Naproti tomu nezaměstnaný občan nejdříve čerpá podporu v nezaměstnanosti a následně případně i sociální dávky. Navíc i během krátkodobé nezaměstnanosti zpravidla výrazně klesají veškeré rodinné výdaje. Snížení či růst míry nezaměstnanosti o každou desetinu procenta má tedy poměrně zásadní vliv na státní pokladnu.

Čtěte také: Na plné uznání zapomeňte. Jak se počítá evidence na Úřadu práce pro důchod?

Nezaměstnanost mladých je problém

Ve všech členských zemích OECD je míra nezaměstnanosti občanů ve věku 15 až 24 let vyšší než celková míra nezaměstnanosti. Pro absolventy je mnohdy poměrně obtížné najít adekvátní uplatnění na trhu práce, jelikož jim chybí zkušenosti, kterých si zaměstnavatelé cení. Celková míra nezaměstnanosti mladých v členských zemích OECD činila 11,2 %. Nejméně se míra nezaměstnanosti mladistvých oproti celkové míře nezaměstnanosti liší v Japonsku a Izraeli, nejvíce naopak ve Švédsku, v Lucembursku, ve Španělsku a v Kostarice.

Tip: V Česku přes léto stoupla nezaměstnanost

Porovnání jednotlivých zemí OECD

Podle celkové míry nezaměstnanosti si můžeme jednotlivé členské země OECD rozdělit do čtyř skupin.

• Nepřesahující 3 %

V první skupině jsou země, kde míra nezaměstnanosti nepřesahuje 3 %. Těmito státy jsou: Japonsko (2,5 %), Mexiko (2,6 %), Česko (2,7 %), Korea (2,7 %) a Izrael (3,0 %).

• Do průměru OECD (od 3,1 % do 4,9 %)

Ve druhé skupině jsou členské země OECD, ve kterých byla dubnová míra nezaměstnanosti v rámci zemí EU vyšší než 3,0 % ale stále byly podprůměrná. Jedná se o Polsko (3,3 %), Německo (3,6 %), Island (3,8 %), Nizozemí (3,8 %), Slovinsko (4,0 %), Austrálii (4,1 %), Irsko (4,1 %), USA (4,2 %), Maďarsko (4,3 %), Norsko (4,3 %), Švýcarsko (4,5 %) a Velkou Británii (4,6 %).

• Nadprůměrná nezaměstnanost od 5,0 % do 7,0 %

V první skupině zemí, kde je v rámci porovnání s ostatními členskými zeměmi OECD celková míra nezaměstnanosti nadprůměrná, ale nepřesahující 7% hranici patří tyto země: Nový Zéland (5,1 %), Slovensko (5,3 %), Rakousko (5,6 %), Itálie (5,9 %), Litva (6,3 %), Portugalsko (6,3 %), Belgie (6,4 %), Lucembursko (6,6 %), Kanada (6,9 %) a Dánsko (6,9 %).

• Nadprůměrná nezaměstnanost vyšší než 7,0 %

V poslední skupině jsou členské země OECD, ve kterých míra nezaměstnanosti překračuje 7% hranici. Těmito zeměmi jsou: Francie (7,1 %), Kostarika (7,3 %), Lotyšsko (7,7 %), Estonsko (8,3 %), Řecko (8,3 %), Švédsko (8,5 %), Turecko (8,6 %), Kolumbie (8,6 %), Chile (8,8 %), Finsko (9,1 %) a Španělsko (10,9 %).

Zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku

V letošním roce činí v Česku při splnění podmínky minimální doby pojištění standardní podpora v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících 65 % rozhodného příjmu, v dalších dvou měsících 50 % a v následujících měsících 45 %, přičemž celková podpůrčí doba u podpory v nezaměstnanosti závisí na věku. Od příštího roku bude v prvních dvou měsících podpora v nezaměstnanosti 80 % rozhodného příjmu, v dalších dvou měsících 50 % a následující měsíce 40 %. Zejména při krátkodobé nezaměstnanosti tak bude v roce 2026 podpora v nezaměstnanosti znatelně vyšší než je tomu v roce 2025.

Pramen: OECD – Statistics News Release from 12. 6. 2025 – „OECD unemployment rate stable at 4,9 % in April 2025“