Zaměstnanci uplatňují daňové zvýhodnění na děti měsíčně. Na první dítě činí daňové zvýhodnění 1 267 Kč, na druhé dítě 1 860 Kč a na třetí a další dítě 2 320 Kč. Když je dítě držitelem průkazu ZTP/P, tak se uplatní daňové zvýhodnění ve dvojnásobné výši. Daňové zvýhodnění snižuje přímo vypočtenou daň z příjmu.
- Praktický výpočet – nižší daň z příjmu
- Nárok na daňový bonus
- Nižší daň z příjmu a důchod
- Nízké platby na dani z příjmu a nadprůměrný důchod
- Vysoké platby na dani z příjmu a podprůměrný důchod
Praktický výpočet – nižší daň z příjmu
Paní Adéla má hrubou měsíční mzdu 44 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. V tabulce si vypočteme daň z příjmu.
Položka |
Částka |
Hrubá mzda |
44 000 Kč |
Daň z příjmu |
6 600 Kč |
Sleva na poplatníka |
2 570 Kč |
Daňové zvýhodnění na dvě děti |
3 127 Kč |
Záloha na dani z příjmu |
903 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Tip: Na příjmu z jedné práce můžete být biti. Příjmové kombinace s nižším zdaněním
Nárok na daňový bonus
V případě, že je daňové zvýhodnění na děti vyšší než vypočtená daň z příjmu, tak se dokonce daň z příjmu vůbec neplatí a čerpá se daňový bonus ve výši rozdílu mezi daňovým zvýhodněním na děti a daní z příjmu. Čistá mzda je o daňový bonus vyšší. V praxi mohou daňový bonus čerpat i zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou, pokud uplatňují základní daňové zvýhodnění na tři a více dětí.
Praktický výpočet – čerpání daňového bonusu
Zaměstnanec Michal má hrubou mzdu 49 000 Kč a čerpá daňové zvýhodnění na tři děti. V tabulce níže si vypočteme částku daňového bonusu.
Položka |
Částka |
Hrubá mzda |
49 000 Kč |
Daň z příjmu |
7 350 Kč |
Sleva na poplatníka |
2 570 Kč |
Daňové zvýhodnění na tři děti |
5 447 Kč |
Částka daňového bonusu |
667 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Čtěte také: Zvýšení minimální mzdy některým rodinám sebere daňový bonus, jiní si budou moci přivydělat více na pracáku
Nižší daň z příjmu a důchod
Daňové zvýhodnění poměrně výrazně snižuje vypočtenou daň z příjmu a dokonce je důvodem pro čerpání daňového bonusu. Daňoví poplatníci tedy odvádí díky daňovému zvýhodnění nižší daň z příjmu. Tato skutečnost však nemá žádný vliv na budoucí důchodové nároky. Pro výpočet starobního důchodu jsou rozhodující zaplacené částky na sociálním pojištění a nikoliv na dani z příjmu. Dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou přitom platí na sociálním pojištění stejně vysokou částku, bez ohledu na počet dětí. Při výpočtu sociálního pojištění se totiž neuplatňují žádné slevy ani odpočty.
Praktický příklad – rozdílná rodinná situace a sociální pojištění
Zaměstnanec Martin má hrubou mzdu ve výši 50 000 Kč a neuplatňuje daňové zvýhodnění na děti. Zaměstnankyně Jana má rovněž hrubou mzdu 50 000 Kč a uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti. Na sociální pojištění však zaplatí stejnou částku, a sice z hrubé mzdy je jim sraženo 3 550 Kč (tj. 7,1 % z hrubé mzdy, včetně nemocenského pojištění) a dalších 12 400 Kč (24,8 % z hrubé mzdy) za ně zaplatí zaměstnavatel.
Spočítejte si svůj starobní důchod pro rok 2025 v naší kalkulačce
Nízké platby na dani z příjmu a nadprůměrný důchod
V praxi tak někteří občané z důvodu nároku na daňové zvýhodnění platí dlouhodobě nízkou daň z příjmu nebo dokonce čerpají daňový bonus. Nízké odvody na dani z příjmu ale nemají žádný negativní důchodový vliv.
Do výpočtové formule starobního důchodu vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění a na výpočet sociálního pojištění nemá čerpání daňového zvýhodnění žádný vliv, jak jsme si vypočítali v příkladu výše. To znamená, že na nadprůměrný starobní důchod mohou dosáhnout i občané, kteří platili relativně nízkou daň z příjmu.
Čtěte také: Kdy vám další zaměstnání sníží starobní důchod? Kdy bude výhodnější být nezaměstnaný?
Vysoké platby na dani z příjmu a podprůměrný důchod
Na druhou stranu v praxi dochází k situaci, že někteří občané platí nadprůměrnou daň z příjmu a následně mají podprůměrný starobní důchod. I tato varianta je možná. Hlavním důvodem je skutečnost, že z pasivních příjmů podle § 8 (z kapitálového majetku), § 9 (z nájmu) a § 10 (ostatní zdanitelné příjmy) zákona o dani z příjmu se odvádí daň z příjmů, ale sociální pojištění nikoliv. Vysoké pasivní zdanitelné příjmy tak nemají žádný důchodový vliv. Měsíční částka starobního důchodu závisí výhradně na aktivních příjmech ze závislé činnosti (dle § 6) a ze samostatné výdělečné činnosti (dle § 7).