Současné znění Listiny základních práv a svobod chrání listovní tajemství i soukromí zpráv posílaných poštou nebo podobnými způsoby. Tato ochrana podle soudní praxe platí i pro elektronickou komunikaci, i když Listina sama konkrétně neuvádí.
„V posledních letech se v rámci Evropské unie objevují návrhy právních předpisů, které by poskytovatelům elektronických komunikačních služeb ukládaly povinnost plošně vyhledávat a vyhodnocovat obsah soukromých zpráv všech uživatelů (tzv. ChatControl). Taková úprava by byla v rozporu s principy ochrany soukromí a se zákazem ukládání obecných monitorovacích povinností,” uvádí návrh na změnu ústavního zákona.
- Zásah do komunikace pouze s rozhodnutím soudu
- Zpracování zpráv se souhlasem uživatelů zůstane zachováno
- Bezpečnostní výjimky u poštovních zásilek
Zásah do komunikace pouze s rozhodnutím soudu
Navrhovaná změna Listiny pouze potvrzuje pravidlo, které už dnes platí – do obsahu soukromých zpráv lze zasáhnout jen na základě odůvodněného rozhodnutí soudu. Novela tak jen tuto zásadu stanovuje i na ústavní úrovni.
Mezinárodní závazky i rozhodnutí evropských soudů odmítají plošné sledování komunikace a připouští zásahy jen u závažné kriminality a pod soudní kontrolou. Doplnění Listiny zároveň brání tomu, aby i pod vlivem evropské legislativy bylo v Česku možné zavést plošné monitorování zpráv.
Z toho důvodu poslanci navrhují následující úpravu čl. 13 Listiny základních práv a svobod:
„Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných elektronicky, telefonem nebo jiným podobným zařízením; do tajemství takových zpráv lze zasahovat jen na písemný odůvodněný příkaz soudce.”
Smyslem této změny je jasně stanovit, že zásah do soukromé komunikace je možný pouze na základě individuálního soudního rozhodnutí. Jde o pravidlo, které už dnes vyplývá z trestního řádu a zákonů o činnosti zpravodajských služeb, nově je ale zakotveno přímo v Listině.
Zároveň novela reaguje na současnou realitu – většina komunikace probíhá elektronicky, zatímco odkaz na paragraf (součástí starého znění) je už zastaralý. Úprava má posílit jistotu občanů v digitálním prostředí a zabránit plošnému sledování zpráv.
Tip: Jak zdarma zjistit, které úřady a firmy lustrovaly vaše údaje v registru obyvatel
Zpracování zpráv se souhlasem uživatelů zůstane zachováno
Navrhované znění neomezuje cílené zásahy bezpečnostních složek a orgánů činných v trestním řízení, pokud probíhají podle zákona a se soudním povolením. Současně však brání tomu, aby poskytovatelé komunikačních služeb byli nuceni plošně sledovat nebo vyhodnocovat veškerou soukromou komunikaci uživatelů.
Zákon také neomezuje zpracování zpráv, pokud k němu dal souhlas odesílatel či příjemce, například při filtrování nebo jiném zpracování v rámci podmínek služby, protože v takovém případě nejde o zásah do tajemství zpráv.
Tip: Takhle mluví falešní bankéři. Do podvodu drze zapojí i policii. Máme nahrávku
Bezpečnostní výjimky u poštovních zásilek
U elektronické komunikace tak vzniká silnější ústavní ochrana, zatímco u fyzických zásilek zůstávají určité výjimky, například kvůli bezpečnosti ve věznicích nebo celní kontrole.
„U poštovních zásilek je nezbytné zachovat možnost, aby v zákonem stanovených případech mohla vězeňská služba či poštovní podnik zasáhnout do listovního tajemství, například z důvodu zamezení doručování drog, mobilních telefonů nebo jiných nepovolených předmětů do věznic, či z důvodu kontroly zásilek podléhajících celnímu řízení a zamezení podvodů," vysvětluje oprávněné důvody k zásahu do listovního tajemství návrh zákona.
Pokud projde ústavní zákon legislativním procesem, měl by nabýt účinnosti 1. července 2026.
Čtěte také:
Jak zjistit, za kolik byla prodána nemovitost? Provedeme vás krok za krokem