Pokuta za nedostavení se ke kadeřnici či psychoterapeutovi? Pokutu je možné uložit jen někdy, placení se ale ani tak nemusíte vyhnout

Kadeřnice, pedikérky, manikérky či dokonce soukromé psycholožky, to jsou všechno osoby pracující nebo podnikající ve službách s tím, že svůj výdělek mají výhradně od klientů. Když ale takový zákazník nedorazí na sjednanou schůzku, která má být placená, může mu být uložena pokuta?

Dozvíte se:

• Stornopoplatky za nedostavení se na schůzku už vyžaduje plno podnikatelů
• Omluvit se mají zákazníci v dostatečném předstihu
• Může podnikatel požadovat pokutu za nedostavení se na sjednaný termín?
• Chránění před placením nejste ani pokud pokuta není sjednána

Stornopoplatky za nedostavení se na schůzku už vyžaduje plno podnikatelů

Poplatek za nečekané zrušení rezervovaného termínu služby již požaduje mnoho podnikatelů. Jejich výše se liší. U někoho může jít pouze o malý zlomek z ceny, jinde se může vyšplhat až do výše 100 %. To ale obvykle u těch živnostníků, u kterých už je předem stanovena cena za hodinu služby, čili právě u psychologů, terapeutů, ale třeba i u trenérů.

Je tomu tak především proto, že pokud se termín na poslední chvíli zruší, např. pár hodin předem, už se s největší pravděpodobností jen tak neobsadí a podnikatel tak přijde o tržby. V lepším případě tedy přijde o peníze, v tom horším – pokud má zaměstnance, bude jim muset i tak za hodiny zaplatit.

Čtěte také: Příspěvek na podporu bydlení bude 17 000 Kč

Omluvit se mají zákazníci v dostatečném předstihu

Podnikatel by měl klienty předem informovat, jaká je dostatečná lhůta pro náhlé zrušení termínu, ve kterém žádné uložení pokuty nehrozí. Nejčastěji to bývá 48 hodin předem, čili dva dny.

Důležité je pak vědět, že klienti v tomto ohledu nejsou chráněni ustanovením ze zákona o ochraně spotřebitele ohledně odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez udání důvodu, které se uplatňuje při nákupu zboží z internetu. Pojem odstoupení od smlouvy bez udání důvodu však nelze zaměňovat s reklamací.

Čtěte také: Konec šmírování údajů z katastru nemovitostí. Úřad plánuje zpřísnit přístup k citlivým údajům

Může podnikatel požadovat pokutu za nedostavení se na sjednaný termín?

Poplatek za zrušení termínu mívá často povahu smluvní pokuty. Pro posouzení toho, zda ji může podnikatel oprávněně vyžadovat, je stěžejní rozlišit, kdy byl klient s případným uložením stornopoplatku obeznámen.

Na možnost „předepsání“ pokuty za nedostavení se na termín lze na základě dohody obou smluvních stran. Klient na její případné uložení tedy přistupuje, pokud je s ní obeznámen předem a službu si i přesto sjedná. Podnikatel tedy pokutu nemůže stanovit dodatečně a jednostranně až poté, co klient termín zruší.

Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest proto doporučuje klienty s možností uložení smluvní pokuty obeznámit už při samotné rezervaci termínu a to i tehdy, pokud to není osobně, ale prostřednictvím telefonu, SMS nebo emailu. Informovat zákazníky pouze prostřednictvím všeobecných obchodních podmínek podle ní není dostatečné. Přece jen podnikatel není povinen mít webové stránky a taková kadeřnice nebo masérka s klientem ani nepodepisuje žádnou smlouvu.

Kromě nároku na vymáhání pokuty je pak třeba předem sjednat i její výši, ale i případné výluky, tedy situace, kdy vymáhána nebude – např. kdy klient doloží, že onemocněl nebo se mu stal úraz.

"Smluvní pokuta může být v zásadě tak vysoká, jakou si ji strany ujednají. Lze ji stanovit fixní částkou, přičemž cena samotné služby by nepochybně byla jedna ze skutečností, ke kterým by bylo přihlíženo při případném posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem," vysvětluje František Kotrba, tiskový mluvčí České obchodní inspekce. "Zákon rovněž nezakazuje, aby si strany ujednaly platbu zálohy, naopak, u některých typů smluv je taková praxe obvyklá."

Čtěte také: Superdávka bere živnostníkům i samostatně bydlícím značnou část podpory na bydlení

Chránění před placením nejste ani pokud pokuta není sjednána

Když není pokuta sjednána předem, její vymáhání po klientovi by bylo neoprávněné. Pokud však klient přesto nedorazí na sjednaný termín a neomluví se v dostatečném předstihu, podnikatel po něm může požadovat alespoň ušlý zisk. O tom se pak dá obecně říct, že by neměl dosahovat 100 % z ceny za službu. Je tomu tak proto, že kadeřnice nebo manikérka na klienta používá materiál, který pořídila na své vlastní náklady (gel na nehty, barvu na vlasy, tužidlo apod.) a logicky tento materiál nevyužije, když zákazník nedorazí a nebude jí tedy ani nijak chybět.

Požadovaná částka by tak měla odrážet skutečný zisk podnikatele po odečtení nákladů, které nakonec vynaložit nemusel. Pokud by však již některé věci využít v budoucnu nemohl, vztahovala by se náhrada i na tento náklad podnikatele.

Čtěte také: Jakých chyb ve výši příjmu se vyvarovat v předdůchodovém věku?