OECD: Nejvíce se liší hrubá mzda od čisté mzdy v Belgii, nejméně v Chile, kolik odvedete v Česku?

Rozdíl ve zdanění a odvodech je ve vyspělých zemích OECD velký, podívejme se na výpočty u průměrné mzdy:

• Jaké je zdanění a odvody u průměrné mzdy v Česku?
• Zdanění v mimoevropských zemích je nižší
• Kde je zdanění mzdy nejvyšší?

Zdanění a odvody u průměrné mzdy v Česku

V prvním čtvrtletí letošního roku činila v Česku průměrná hrubá měsíční mzda zaokrouhlená na stokoruny 46 900 Kč. Právě u této mzdy si provedeme výpočet čisté mzdy. Při výpočtu daně z příjmu uplatníme pouze základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč, na kterou má nárok každý zaměstnanec se podepsaným prohlášením k dani. 

Zdroj: vlastní výpočet autora

Hrubá a čistá mzda se v Česku u průměrné mzdy při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka liší o 21,1 %, jak jsme si názorně vypočítali v tabulce výše. Při uplatnění více daňových slev (např. daňového zvýhodnění na děti) by bylo zdanění pochopitelně nižší. V textu je však u všech členských zemí OECD porovnáno zdanění na straně zaměstnance při uplatnění pouze základní daňové slevy nebo nezdanitelné položky.

Mzdová kalkulačka: kolik odvedete z vaší hrubé mzdy na daních a odvodech?

Zdanění v mimoevropských zemích je nižší

Níže v textu si porovnáme zdanění v ostatních členských zemích OECD za rok 2024. Obecně platí, že souhrnná částka přímých daní placených zaměstnancem je vyšší v evropských zemích než v mimoevropských zemích. Důvodem je především vyšší povinné pojistné. Občané v evropských zemích odvádí vyšší částky na přímých daních, současně však mají nárok na vyšší starobní důchody, vyšší nemocenské dávky nebo vyšší podporu v nezaměstnanosti, než tomu je v mimoevropských zemích.

Nejvyšší zdanění je v Belgii, v Litvě a v Německu

Nejvíce se hrubá a čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu uplatňujícího pouze základní daňovou slevu nebo základní nezdanitelnou položku z členských zemí OECD liší v Belgii, v Litvě, v Německu a v Dánsku. Nejméně se naopak liší v Chile, v Kostarice, v Mexiku a v Koreji. Dle míry zdanění si můžeme jednotlivé členské země OECD rozdělit do čtyř kategorií: 

• Více než 30 %

V deseti členských zemích OECD dosahuje míra zdanění na straně zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu více než 30 %, těmito zeměmi jsou: Belgie (39,7 %), Litva (38,2 %), Německo (37,4 %), Dánsko (35,7 %), Slovinsko (35,6 %), Maďarsko (33,5 %), Rakousko (32,7 %), Lucembursko (32,1 %), Itálie (30,4 %) a Finsko (30,3 %). 

• Více než 25 % a méně než 30 %

V dalších deseti členských zemích OECD se hrubá a čistá mzda liší o více než 25 % a méně než o 30 %, a to v Turecku (28,4 %), v Norsku (28,1 %), ve Francii (28,1 %), v Irsku (28,0 %), v Lotyšsku (27,9 %), v Nizozemí (27,2 %), na Islandu (27,2 %), v Řecku (25,8 %), v Kanadě (25,5 %) a v Austrálii (25,3 %). 

• Více než 20 % a alespoň 25 %

V jedenácti členských zemích OECD činí míra zdanění více než 20 % a alespoň 25 %, což splňuje Portugalsko (25,0 %), USA (24,4 %), Polsko (24,1 %), Slovensko (24,1 %), Švédsko (23,1 %), Španělsko (22,5 %), Japonsko (22,0 %), Velká Británie (21,4 %), Česko (21,0 %), Nový Zéland (20,8 %) a Estonsko (20,5 %). 

• Méně než 20 %

Jenom v šesti členských zemích OECD se liší hrubá a čistá mzda zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu o méně než 20 %, a sice v Izraeli (19,6 %), ve Švýcarsku (18,0 %), v Koreji (16,3 %), v Mexiku (12,2 %), v Kostarice (10,7 %) a v Chile (7,2 %).

Tip: EU: Nejvyšší mzdy jsou v Lucembursku, nejnižší v Bulharsku, jak si vede Česko?

Pramen: OECD – Taxing Wages 2025