V devadesátých letech prožil světový trh obrovský rozmach a objemy obchodů vzrostly o 100 procent na současných více než 1500 miliard dolarů denně. Význam devizových obchodů nabyl takových rozměrů, že dnes již nikdo nepochybuje o měnových transakcích jako obrovské síle, která ovlivňuje ekonomiku snad každé země.
Stačí vzpomenout pokles dolaru vůči japonskému jenu na poválečné minimum na úrovní 79,7 v roce 1995 a následný obrat, kdy během tří let posílil na 147,66, dále vyloučení britské libry z evropského měnového systému po útoku Sorose a v neposlední řadě zavedení jednotné evropské měny. Tak jako tyto pohyby "několika čísel" ovlivňovaly životy miliard obyvatel, "formovalo" postoje obchodníků na de
vizových trzích několik významných osobností. Zastavme se proto na okamžik u profilů lidí, jejichž činy měly v devadesátých letech na tento trh nejvýznamnější dopad.Robert Rubin
Plaketa na Rubinově stole na Ministerstvu financí Spojených států, kde byl šéfem od roku 1995, nesla nápis: "Dolar začíná zde". Zotavení dolaru z poválečného minima odstartovalo právě s jeho příchodem do úřadu. Dne19. dubna 1995 se dolar propadl až na 80 jenů, přičemž v sedmdesátých letech se kurz pohyboval až přes 300 jenů za dol
ar. Ekonomové bili na poplach, že takové znehodnocení dolaru povede k inflaci a investoři se odvrátí od amerických akcií a dluhopisů.Robert Rubin, bývalý ředitel renomované investiční banky Goldman Sachs, nařídil Federálnímu rezervnímu úřadu intervenovat ve prospěch domácí měny a spolu s dalšími centrálními bankami dohodl kroky, které pád dolaru zastavily. Jeho pravidelná prohlášení, že silný dolar je v národním zájmu jako prevence před inflací, odradila mnoho spekulantů od dalších prodejů dolaru. Obávali
se další intervence, která však již nebyla potřeba. V roce 1999, kdy rezignoval, dosáhl dolar hodnoty 125 jenů. Robert Rubin ovlivňoval i další měny, když v roce 1995 "nalil" finance do Mexika, aby zažehnal krizi tamního pesa a v roce 1997 se podílel na záchranném balíku pro Jižní Koreu.Eisuke Sakakibara
Když Sakakibara mluvil, měnoví obchodníci dávali pozor. Od roku 1995, kdy se stal ředitelem sekce mezinárodních financí na japonském ministerstvu financí, až do poloviny roku 1996 utratil společně s dalšími centrálními bankami zhruba 40 miliard dolarů na podporu amerického dolaru. Silný jen (slabý dolar) znamenal pro japonskou ekonomiku hrozbu v podobě ztráty exportních trhů a poklesu hodnoty zahraničních aktiv japonských firem. Jeho snaha, kterou mezi inv
estory získal přezdívku "Mr. Yen", byla úspěšná a dolar do roku 1998 posiloval až na osmileté maximum. Ve druhé půli své kariéry japonského centrálního bankéře naopak bojoval s příliš slabým jenem a vlastní měnu nakupoval. Sakakibara nikdy neváhal riskovat a mezi měnovými obchodníky zůstává zapsán jako největší japonská měnová autorita všech dob, rozhodně co se týče počtu slovních i reálných intervencí.George Soros
Dne 7. října 1998 zaznamenal dolar největší jednodenní ztrátu proti japonskému jenu za poslední čtvrtstoletí. Obvyklé příčiny tak velkého pohybu - změna úrokových sazeb, prohlášení měnových autorit nebo zveřejnění ekonomických statistik - však chyběly. Tentokrát byla příčinou hromadná likvidace pozic hedgeových fondů, které potřebovaly prostředk
y na krytí ztrát, jež utrpěly v důsledku krize na rozvíjejících trzích. Fond Quantum - Sorosova vlajková loď - během jediného dne utrpěl ztrátu 380 milionů dolarů. Při ruské krizi v roce 1998 ztratila během 12 měsíců celá Sorosova finanční skupina kolem 2 miliard dolarů. Nakonec však Soros vždy zvítězil. Zmíněné 2 miliardy dolarů dokázal vydělat během pouhých několika dnů při svém nejproslulejším obchodu proti britské libře v roce 1992. Tehdy vešel ve známost jako muž, který porazil Bank of England. Od roku 1969 do roku 1998 vynášel fond Quantum v průměru 32 procent ročně.Alan Greenspan
Předseda americké centrální banky - Federal Reserve - zřejmě je, co se týká vlivu na světové trhy, nejmocnějším mužem světa. Jeho prohlášení si nenechá uniknout žádný investor a pouhá slova nebo náznaky hýbají kurzy mnohdy více než miliardové intervence. Centrální bankéř největší světové ekonomiky se proslavil svoji měnovou politikou, která je jedním z pilířů současného ekonomického zázraku ve Spojených státech. Americké hos
podářství roste již 107 měsíců v řadě, což je nejdéle v historii. Ekonomové hovoří o nové ekonomice, kde je dosahováno vysokého tempa růstu bez příliš vysokého zvyšování centrální hladiny.Je otázkou, do jaké míry je tento fenomén důsledkem expanze informačních technologií, či mistrného řízení měnové politiky. Jisté však je, že Alan Greenspan vytvořil a udržuje stabilní ekonomické prostředí, které přitahuje investory k nákupům i dluhopisů. To prospívá americkému dolaru, který za Greenspanovy éry ještě
více zvýšil svoji kredibilitu a je považován za "bezpečný přístav", na který se lze v případě krizí ve světě spolehnout.Hans Tietmeyer
Od roku 1993 byl jako prezident Bundesbanky - německé centrální banky - zodpovědný za měnovou politiku nejen v Německu, ale vzhledem k přípravám na zavedení jednotné měny nepřímo určoval výši úrokových sazeb i v ostatních evropských zemích. Mezi měnovými obchodníky si vysloužil pověst nepředvídatelného taktika, když v říjnu 1997 nečekaně zvýšil úrokové sazby. Pouze 4 z 34
renomovaných analytiků tehdy jeho krok tušili. Někteří kritici pochybovali o jeho podpoře eura - prohlásil totiž, že "nebe kvůli Evropě nespadne", když se oddálí zavedení jednotné evropské měny. Svůj postoj však pevně vyjádřil jako předseda 10 centrálních bankéřů, když podporoval snahy kancléře Kohla. Zasadil se i o vytvoření Evropské centrální banky ve stylu Bundesbanky, která měla mezi světovými investory velmi dobrý zvuk.Zdroj: Banky a Finance 4/2000