Centrální banka letos předpokládá, že růst hrubého domácího produktu ve stálých cenách dosáhne 2,5 procenta. Na 6,5 procenta z 8 se od 1. července tohoto roku sníží objem povinných minimálních rezerv, které mají komerční banky vytvářet vůči vkladům v centrální bance. Rozhodla o tom včera bankovní
rada Národní banky Slovenska. Povinné minimální rezervy deponují komerční banky dvakrát do měsíce na svých účtech v centrální bance. Při korekci měnového programu centrální banka zohlednila měnový a ekonomický vývoj v minulém roce a v prvních měsících tohoto roku. Hospodářské noviny o tom informoval Ján Onda, mluvčí centrální banky.V korekci měnového programu vychází Národní banka Slovenska z toho, že koncem roku bude na Slovensku míra jádrové inflace v intervalu 4,7 % až 5,8 %. Záměry centrální banky vycházejí z toho, že růst hrubého domácího produktu ve stálých cenách v tomto roce dosáhne 2,5 procenta. Východiska státního rozpočtu a první verze měnového progra
mu Národní banky Slovenska na tento rok přitom hovořily o růstu HDP 2 %.Pokud se udrží relativně stabilní kurs slovenské koruny vůči americkému dolaru a euru, NBS odhaduje, že konečná roční míra celkové se bude pohybovat v rozpětí 8,8 až 9,9 %. Národní banka Slovenska bude akceptovat zvýšení deficitu okruhu veřejných financí z emise státních dluhopisů a čerpání zahraničního úvěru, který je určen na restrukturalizaci bank.
Projekt restrukturalizace bank na Slovensku sestává ze dvou kroků. Prvním je přesun klasifikovaných úvěrů do Konsolidační banky a státní agentury Slovenská konsolidační. Ve druhém kroku by se měly být tyto úvěry kryté finančními zdroji získanými z úvěru Světové banky EFSAL a vydáním státních dluhopisů.
Národní banka Slovenska tak
é rozhodla o stanovení sazby pro dvoutýdenní repotendry. Jedná se o sazbu, za níž si komerční banky mohou na dva týdny půjčit peníze od centrální banky, pokud jako zástavu poskytnou kvalitní cenné papíry. Centrální banka v tomto roce předpokládá růst některých základních měnových agregátů jako masy peněz v oběhu (M), čistá domácí a zahraniční aktiva. Kromě toho předpokládá růst úvěrů podniků, obyvatelstvu, vládě a Fondu národního majetku SR.Zdroj: HN z 23. 05. 2000