Výstup bank ze sektoru by měl nově upravit až nový zákon o bankách, který je plánován po vstupu do Evropské unie. Rychlost při likvidaci banky závisí na tom, jaké má pravomoci supervizor v odhalování její nesolventnosti, uvedl Racocha. Pokud od zjištění, že banka není solventní, uplynou do konkrétních kroků měsíce či roky, protože je třeba soudního dokazování, pak hodnota aktiv banky rychle klesá. Ztráty banky pak dopadnou nejen na akcionáře, ale i na ostatní věřitele banky, podotkl Racocha.
Jako příklad nedostižné mety uvedl USA, kde jsou schopny odpovídající orgány "za víkend prodat banku, u níž se zjistí v pátek nesolventnost." To však v ČR nejde, zde jakékoli zahájení procedur, které by mohly vést k něčemu podobnému, zatím téměř bez výjimky znamenalo konec banky, řekl.
Diskuse šéfů bankovních dohledů se dále podle Racochy týkala zkušeností s ustavením jednoho "superregulátora" nad různými subjekty finančního trhu - bankami, pojišťovnami, obchodníky s cennými papíry. "Neexistuje jedno správné, mezinárodně uznávané, řešení, je třeba vycházet z historických souvislostí," řekl. Dnes je módním trendem zakládání velkých institucí po vzoru Anglie. Ale zatím není jasné, jestli je to lepší než dohled různých institucí nad jednotlivými částmi finančního trhu, dodal.
Podle Racochy je důležitější než vytváření nových institucí spolupráce a sladění výkonu dohledu, aby obdobné aktivity byly regulovány obdobně. "V ČR je třeba provést inventarizaci existujících rozdílů v harmonizaci předpisů a zabránit tomu, aby na banky či na jiné finanční instituce bylo kladeno příliš mnoho požadavků z různých stran," uvedl. Náklady pro banky by měly být minimalizovány, protože jejich činnosti jsou regulovány z různých stran.
Na inventarizaci rozdílů a jejich sladění nyní pracuje ČNB (dohled nad bankami) s Komisí pro cenné papíry (kapitálový trh) a ministerstvem financí majícím na starosti dohled nad pojišťovnami. "Jde však o dlouhodobý proces, protože řada změn bude muset být provedena změnou zákonů," uzavřel Racocha.
Zdroj: ČTK