Zhruba polovina z předpokládaného pojistného plnění připadne na dodávku tramvají pro filipínskou Manilu z ČKD Dopravní systémy. Vývoj v rizikových oblastech způsobil loni výrazný nárůst vyplaceného pojistného státní Exportní a garanční pojišťovací společností (EGAP). Šlo hlavně o pád ruských bank Inkombank a Tokobank, bank v Chorvatsku a Srbsku a případy v Mongolsku a Indii. Přesto EGAP vyplatil jen jednu třetinu původně předpokládané částky. Některé sign
alizované pojistné události se mu totiž podařilo ve spolupráci s vývozci odvrátit. "Týdně máme dvě až tři hlášení pojistných událostí, ale snažíme se přinutit dlužníka k placení," uvedl včera generální ředitel EGAP Pavol Parízek. Vloni státní pojišťovna vyplatila na pojistném přes půl miliardy korun, na státní rozpočet to však nemělo vzhledem k vytvořeným rezervám dopad.Na letošní rok plánuje EGAP platby pojistného za zhruba 2,2 miliardy Kč. "Přibližně polovina z toho připadne na předexportní financování pro ČKD Dopravní systémy za kontrakt na tramvaje na Filipíny," vysvětlil Parízek. Inkaso z Filipín sice podnik dostane, ale bude součástí konkursní podstaty a pojistné plnění EGAP bude muset vyplatit. Vzhledem k očekávanému vývoji rizikových případů ovšem
EGAP nebude letos schopen hradit výplaty pojistného z vlastních zdrojů a počítá s využitím finanční dotace ze státního rozpočtu v částce 705 miliónů korun.Představenstvo EGAP chce zároveň iniciovat diskusi o možné korekci podnikatelského přístupu státní pojišťovny. Václav Petříček, člen představenstva a náměstek ministra obchodu neskrýval, že důvodem je značné překročení loňského plánu pojistných smluv. K tomu došlo i v případě České exportní banky (ČEB), která na jednotlivých pojistných případech úzce sp
olupracuje. Proti plánu zvýšila ČEB dlouhodobé vývozní financování o 60 procent, krátkodobé dokonce o 74 procent. Celková hodnota smluv představuje 13 miliard Kč, přičemž hlavní dílem se na tom podílejí dodávky pro tureckou elektrárnu Elbistan, dodávky energetiky do Íránu a trolejbusů do San Franciska. Petříček upřesnil, že cílem by měl být kompromis mezi dvěma extrémy - podílet se na méně rizikových případech či zapojit se do všech případů restrukturalizace a záchrany problémových firem. "Obě instituce se do restrukturalizace zapojit musí, ale mohou nést jen přiměřená rizika," zdůraznil Petříček, podle něhož je zapotřebí vymezit úlohu EGAP a ČEP ve střednědobém období.Zdroj: HN z 24. 05. 2000