Komerční banka (KB), která vloni kvůli žalobě drobného akcionáře nemohla přes půl roku navýšit základní jmění a nyní je vystavena dalšímu soudnímu sporu kvůli převodu části špatných úvěrů do státní Konsolidační banky, počítá s komplikacemi ze strany zástupců minoritních vlastníků i na zítřejší valné hromadě. "Buď na ní, nebo těsně poté se Komerční banka jejich ataku dočká, i když ne kvůli posílení kapitálu," potvrdila HN mluvčí banky Marie Růžičková. Stejn
ý problém se žalobami řeší od listopadu i IPB. Kvůli tomu možná nebude schopna přistoupit k schválenému upisování akcií do výše 13,4 mld. Kč a v časové tísni bude muset kapitálové problémy řešit náhradním způsobem.Série žalob proti některým tuzemským obchodním bankám, mezi něž se tento měsíc zařadila i Konsolidační banka, již delší dobu znepokojuje ministra financí Pavla Mertlíka. "Jde o systematickou hrozbu, která již nyní velmi komplikuje některé ekonomické operace," cituje ministra jeho mluvčí Libor Va
cek. Mertlík podle něj požádal ministra spravedlnosti Otakara Motejla, aby připravil novelizaci právních předpisů, které mají prostor pro tento typ žalob zúžit. "Často jde totiž o účelové záležitosti, které s ušlechtilými zájmy akcionáře nemají nic společného," říká Vacek.Někteří bankovní odborníci upozorňují, že za obdobnými typy žalob stojí často snaha dosáhnout mimosoudního vyrovnání. Vzhledem k mimořádné situaci bank mají podle nich drobní žalobci značnou šanci uspět.
Nejznámější případy žalob drobných akcionářů na banky
žaloba drobného akcionáře Františka Chládka ke Krajskému obchodnímu soudu Praha o vyslovení neplatnosti usnesení mimořádné valné hromady z 16.11.1999, a to kvůli způsobu navýšení základního jmění a nedostatkům v oznámení o konání hrom
ady.podána další žaloba na neplatnost mimořádné valné hromady z 19. 2. 2000, a to kvůli tomu, že po zvýšení horní hranice v navyšování (z původních 6,7 na 13,4 mld. Kč) nelze udělat kvalitní investorské rozhodnutí.
žaloba drobného akcionáře Aleše Hodiny na neplatnost valné hromady z 31. května 1999 kvůli tomu, že se druhého úpisu pro navýšení základního jmění měl účastnit pouze FNM. Po zamítnutí žaloby Krajským obchodním soudem v červenci a Vrchním soudem v listopadu se Hodina odvolal k Nejvyššímu
soudu. Teprve jeho rozhodnutí v únoru 2000 dovolilo KB zapsat navýšení základního jmění do obchodního rejstříku.žalobu na KB podal akcionář Jakub Sedláček, a to kvůli postupu vlády, která rozhodla převést z KB špatné úvěry v hodnotě 23,1 miliardy Kč na státní Konsolidační banku za 13,6 miliardy Kč, čímž prý byli z rozhodnutí vyloučení ostatní akcionáři.
Konsolidační banka - čelí spolu s KB stejné Sedláčkově žalobě
"Nutnost posilovat kapitál banky před prodejem, jako to bylo v Komerční bance, nebo cíl splnit kapitálovou přiměřenost, jak je to u Investiční a Poštovní banky, přitahuje právní puristy s vychýlenou motivací i spekulanty. Podobné praktiky by se však mohly velmi rychle rozšířit a v podstatě paralyzovat klíčová rozhodnutí v každé společnosti
s rozptýlenou akcionářskou strukturou," varuje Jan Schiesser ze společnosti Atlantik FT.Žaloby drobných akcionářů považuje část bankovních kruhů za koordinované, nikdo se ale nedomnívá, že by šlo o tak rozsáhlé akce, jako například v Japonsku, kde šéfové bank čelili vydírání profesionálních narušitelů valných hromad. "Jde spíš o snahu jednotlivců. Nejspíš kalkulují s tím, že ve snaze vyhnout se několikaměsíčnímu soudnímu projednávání jim banka nabídne odškodnění a akcionář žalobu stáhne," říká Pavel Sobí
šek z Bank Austria Creditanstalt. To se však v případě nejznámějších kauz žalob minoritních akcionářů nestalo. KB musela se zápisem o navýšení čekat až na rozhodnutí Nejvyššího soudu letos v únoru a IPB je v naději, že tento verdikt obdrží v dohledné době. "Rozhodnutí očekáváme v horizontu několika týdnů," uvedla včera mluvčí IPB Barbora Tachecí s tím, že banka podala na žalujícího drobného akcionáře podnět k trestnímu stíhání pro podezření z navádění k páchání trestného činu.Obrana proti spekulativním žalobám na valné hromady však podle většiny expertů není jednoduchá. Panují obavy, aby novelizace právních předpisů nevedla k omezení práv minoritních vlastníků. "Podle našeho názoru nelze nadřazovat práva jedněch akcionářů právům ostatním. Ochrana drobných
akcionářů by však neměla poškozovat práva většinových a naopak," soudí Tachecí. Sobíšek a Schiesser se shodují, že problém tkví hlavně v nedostatečné efektivitě soudů a legislativní omezení by mohla krátit oprávněné nároky drobných akcionářů. "Kdyby bylo možno žalobu s konečnou platností vyřídit během týdnů, nikomu by nestálo za to takto banku zkoušet," říká Sobíšek. "Řešení je v jasně definované povinnosti firem při oznamování hromad a v mechanismu rozhodování. Budou-li žaloby založeny na sporných argumentech, pak by měl soud vydat okamžitě rozhodnutí," dodává Schiesser. "Pokud by se prokázal úmysl poškodit společnost, pak by bylo jistě možné požadovat na žalobcích náhradu," dodal Karel Ježek, mluvčí Živnostenské banky, která se dosud sama s tímto jevem nesetkala. "Jsme vůči akcionářům otevření a řešíme možné problémy vzájemného vztahu," zdůvodnil odlišnou situaci Živnobanky.Zdroj: HN z 30. 05. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
