Téměř žádné z trestních oznámení ČNB doposud neprojednal soud

07.06.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Některé případy se vyšetřují již od roku 1994

Některé případy se vyšetřují již od roku 1994. Podle odborníků je to způsobeno i tím, že policie nemá dostatek zkušeností. V letech 1994 až 1998 podala Česká národní banka (ČNB) celkem 16 trestních oznámení zejména kvůli poškozování věřitelů, podezření z trestné činnosti managementu nebo neoprávněného zastupování banky v období nucené správy. Jak HN včera potvrdila mluvčí Úřadu vyšetřování ČR Soňa Jindráková, ačkoliv bylo v průběhu uplynulých šesti let obviněno 17 osob, s výjimko

u kauzy Realitbanky se zatím žádný z případů nepodařilo dokončit a nikdo nebyl odsouzen. "Rychlost, jakou postupuje vyšetřování, je pro centrální banku určitým zklamáním. Jedním z důvodů může být malá znalost bankovní problematiky v některých policejních útvarech," řekl našemu listu mluvčí ČNB Milan Tománek. Banka v minulosti navrhovala, aby "byl vytvořen speciální tým, který by absolvoval studium i stáž v zahraničí a pracoval nadále pospolu, místo toho, aby takoví odborníci působili odděleně v různých regionech".

Jindráková tvrdí, že policii vrátilo některé kauzy státní zastupitelství nebo soud zpět, nicméně až po několika letech a mnohdy navíc pro formální nedostatky. Kromě toho někteří z vyšetřovatelů, kteří na případech pracovali, odešli do civilu. "Jejich nástupci se s těmito značně složitými kauzami museli nejprve seznámit," uvedla. "Třeba případ Kreditní a průmyslové banky začala od února 1994 zkoumat ekonomická kontrarozvědka. U obviněného generálního ředitele banky, předsedy představenstva a majorit

ního akcionáře Aloise Moravce byl vypracován návrh na podání obžaloby a začal se tím zabývat Obvodní soud pro Prahu 1. Tam to leželo dva roky a Moravec obžalován nebyl," dodala. Teprve loni v červnu soud vrátil policii kauzu zpět, a to z formálních důvodů - vyšetřování mělo probíhat s dalším souvisejícím případem, který se týká převodu 300 miliónů korun z plzeňské Škodovky. "Moravec byl obviněn z podvodu, avšak opět se to vrátilo, tentokrát ze státního zastupitelství. Nyní na tom pracuje pouze jeden vyšetřovatel. Netroufám si odhadnout, kdy by to mohlo být uzavřeno," konstatovala Jindráková.

Na dotaz, jak pokračuje vyšetřování dalších trestních oznámení ČNB, uvedla, že v případu Banc Lugano bylo před čtrnácti dny sděleno obvinění. V kauze Podnikatelské banky (mj. podezřelé obchody vedení s cennými papíry v hodnotě okolo 350 miliónů korun) byla před třemi lety podána trestní oznámení a loni v září návrh na obžaloby. Nicméně měsíc poté vrátilo státní zastupitelství případ, na němž pracují republikový i pražský

úřad vyšetřování včetně kriminalistů, policii zpět. K došetření byla vrácena v červenci 1998 i kauza Ekoagrobanky a v dubnu 1999 byl znovu dán návrh na podání obžaloby.

Odborníci se shodují, že v uplynulém desetiletí došlo k zásadnímu očištění bankovního sektoru. "Ambiciózní zbohatlíci dnes nemají na tuzemském trhu šanci," řekl HN Petr Zahradník ze společnosti Conseq Finance. Nicméně fakt, že dosud nebyl vynesen žádný exemplární trest, mu připadá "zvláštní". Analytik České spořitelny Marek Ratkovský je př

esvědčen, že kdyby se někomu podařilo prokázat spáchání trestné činnosti začátkem 90. let, odrazilo by se to na příznivějším vývoji sektoru. "Není však možné tvrdit, že bychom se vyhnuli problémům. Ani sebelepší soudní systém a dokonalé zákony nemohou vykompenzovat nedostatky plynoucí z benevolentního vydávání bankovních licencí a nedostatečné kontroly bank před rokem 1995," uvedl na dotaz našeho listu. Přestože obě tyto oblasti spadají pod ČNB, nelze podle Ratkovského "házet odpovědnost" pouze na tehdejší členy jejího vedení. Chyběla politická vůle a ochota tyto problémy řešit. "Pokud se podaří některý z případů dokončit, zvýší se alespoň autorita policie," dodal.

Pomalou práci vyšetřovatelů bankéři do určité míry chápou, a to vzhledem ke složitosti finančních transakcí a nízké profesionální zkušenosti. Kromě vyšších platů potřebují policisté i odpovídající legislativní prostředí. "Neznalost finančních vztahů byla však podstatnou příčinou páchání hospodářských deliktů," míní Zahradník. Ratkovský tvrdí, že š

lo spíše o využívání mezer v zákoně a větší chyba je na straně zákonodárců a vlády, která zákony navrhuje.

Zdroj: HN z 07. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka