U nás rating zatím příliš nezdomácněl

Pro ohodnocení bonity dlužníků existují různé důvody. Domácí firmy jen výjimečně hledají rozvojový kapitál na veřejném trhu, což v podstatě omezuje využití ratingu. Podle slovníku bankovních pojmů je rating hodnocení nebo hodnotící systém, který pomocí stupnice vyjadřuje investiční kvality nebo stupeň rizika. V podstatě nejde o nic jiného než, že nezávislá důvěryhodná - zpravidla soukromá - instituce prozkoumá schopnost firmy či jiné organizace splácet dl

K čemu je to dobré

Rating se používá hlavně ke dvěma účelům, vysvětluje Karel Vojáček z firmy Duff & Phelps. Především podniky nebo jiné organizace, které se ucházejí o cizí zdroje, mají zájem získat příznivé ratingové hodnocení. Náklady na zpracování ratingu se jim v konečném důsledku zpravidla vyplatí. Pokud totiž firma nezíská příznivé hodnocení své kredibility, pak investoři požadují vyšší rizikovou prémii. Pro podnik to znamená zdražení úvěru či vyšší kupón v případě obligací, jinými sl

V jiných případech může iniciativa vycházet z požadavků investora, například banky, která si nechá ohodnotit bonitu klienta. Podnik či jiná organizace tak ani nemusí vědět, že jsou předmětem hodnocení. Agentura může pracovat například jen na základě otevřených zdrojů.

Druhým motivem, který vede k zadání ratingu vlastní firmy, mohou být marketingové důvody. Zveřejnění ratingu je pak důkazem informační otevřenosti a v podstatě nástrojem komunikace s investory a věřiteli. Vojáček upozorňuje, že výjimečně v některých zemích plní rating i regulační úkoly. Například v Austrálii nebo v Chile je udělení státní licence k provozování pojišťovny podmíněno ratingem od známé agentury.

Železniční počátky

S ratingem se začalo ve Spojených státech amerických ve 20. letech tohoto století. V roce 1909 John Moody ohodnotil obligace železničních společností. Železnice zřejmě hrály v tu dobu stejnou úlohu jako dnes firmy zaměřené na internet, soudí předseda představenstva České ratingové agentury Petr Vinš. V době svého bo

Původní smysl - ohodnocení bonity konkrétního dluhového papíru - se do současné doby rozšířil na hodnocení klienta obecně. Podle Vinše účelem základního typu ratingu, kterým je credit (úvěrový) rating, v podstatě je ohodnotit schopnost klienta dostát včas a v plné míře všem svým splatným závazkům. Ratingové agentury proto dnes provádějí hodnocení zemí, měst, bank, průmyslových podniků, občanských

Země udává tón

Rating lze podle Vojáčka v zásadě rozdělit na mezinárodní, a to buď v zahraniční, nebo místní měně, a rating lokální, který vychází z hodnocení státu. Vždy se postupuje shora dolů, to znamená, že hodnocení státu v podstatě určuje horní hranici pro rating měst či podniků. Hodnocením zemí se zabývají specializované instituce a vycházejí z mnoha politických a ekonomických kritérií, jako je například korupce

Když jsou ratingy zemí tak propracované, jak mohlo dojít k asijské krizi? Jak to, že potíže východoasijských zemí se splácením závazků ratingové agentury nesignalizovaly? "Však za to sklidily bouři kritiky," řekl Vojáček. Podle jeho mínění je těžké předpovídat budoucnost, a to i v příp

Jaká je konkurence na trhu s ratingovými službami? Světovými lídry v poskytování ratingových služeb jsou zmiňované Standard & Poor's a Moody's. Světová trojka FitchIBCA nedávno ohlásila převzetí svého konkurenta na čtvrtém místě žebříčku společnost Duff & Phelps, čímž si upevní třetí pozici. Na domácím trhu s lokálním ratingem je co do počtu hodnocení jednoznačnou jedničkou Česká ratingová agentura. Masí

Zdroj: HN z 07. 06. 2000