Neznalost střadatelů neomlouvá, zaplatíme ji ale z našich kapes

07.06.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Pro členy problémových záložen je připravovaný zákon o odškodnění střadatelů vítanou zprávou

Pro členy problémových záložen je připravovaný zákon o odškodnění střadatelů vítanou zprávou. Pro "nepostižené" daňové poplatníky je ale návrh vládního zákona přinejmenším diskutabilní. Přibližně šest set korun by mohlo stát každého obyvatele České republiky případné odškodnění střadatelů družstevních záložen, pokud by byl přijat vládní návrh na vydání dluhopisů ve výši 6 mld. Kč. "Pokud bychom částku propočítávali na jednoho daňového poplatníka, byla by

konečná suma ještě vyšší," domnívá se Petr Dvořák z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Je tedy vhodné drobné střadatele odškodnit a jejich finanční ztrátu přerozdělit na milióny obyvatel, kteří nepodlehli vidině vysokých úroků? Drtivá většina ekonomů i právníků se domnívá že nikoliv. V této souvislosti dokonce sama vláda ústy svého předsedy Miloše Zemana přiznává, že ke splacení poskytnutých financí pravděpodobně nikdy nedojde a peníze poskytnuté na odškodnění drobných střadatelů budou mít charakter nenávratn

é půjčky. I kdyby byl návrh vládního zákona přijat, nemohou finanční prostředky uvolněné touto cestou pokrýt veškeré ohrožené vklady. Ty dnes dosahují téměř devíti mld. Kč.

Co je ale příčinou současného stavu? V souvislosti s nedobrým fungováním kampeliček v České republice se poukazuje na jejich bezproblémové působení v zahraničí. Na co se však ale zapomíná, je skutečnost, že na rozdíl od naší republiky, nebyl nikdy jejich chod násilně přerušen a tyto ústavy se mohly přirozeně vyvíjet. Mohly se tak postu

pně přizpůsobovat moderním trendům a reagovat tak na vývoj v peněžnictví.

V naší republice začaly družstevní záložny vznikat po mnohaleté pauze až po roce 1995. V těchto dnech jich Česká asociace záložen registruje více než 40. Přesný seznam všech spořitelních a úvěrních družstev je k dispozici na internetu, na adrese www.intercity.cz.

Téměř vzápětí po svém vzniku se kampeličky dostaly do hluboké krize. "Primární příčiny špatných konců řady záložen jsou ve velmi nekvalitní právní normě, kterou stát umožnil jejich vznik. Družstevní záložny pak mohly fungovat bez adekvátních pravidel. Jejich vedení nemělo v řadě případů pro tuto činnost odborné ani morální předpoklady," vysvětluje Petr Dvořák. Pozici kampeliček a důvěru střadatelů nepomohla upevnit ani novel

a zákona o spotřebních a úvěrních družstvech, kterou v dubnu tohoto roku přijala Poslanecká sněmovna.

Kampeličky díky současné situaci nemají mnoho šancí do budoucna. Prohospodařili totiž tu nejdůležitější věc, a tou je důvěra lidí. A to sotva může zvrátit případné odškodnění jejich členů. Jedinou šancí pro sektor družstevních záložen je absorpce zdravých subjektů do bankovního sektoru. To by ovšem znamenalo, že dohled nad jejich činností by musela přebrat Česká národní banka.

Zdroj: HN z 07. 06. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka