Nucená správa v IPB má být krátká, způsob výběru investora není znám

Postup, který navrhla vláda a schválila ČNB, byl jediným transparentním řešením pro zachování provozu Investiční a Poštovní banky. Daňové poplatníky však přijde na desítky miliard korun. Klienti Investiční a Poštovní banky (IPB) mohou být po uvalení nucené správy klidní, protože za jejich vklady se v plné výši zaručila Česká národní banka. Horké chvíle naopak zažívá dosazený nucený správce Petr Staněk, který má nyní všechny pravomoci statutárních orgánů IPB, včetně va

Otázkou zůstává, v jakém stavu se banka bude nabízet investorům, zda bude prodávána jako celek či po částech. "O rozdělení banky na zdravou a špatnou část, jako v případě Agrobanky, zatím neuvažuji," uvedl nucený správce. Odborníci tento scénář považují za problematický vzhledem k tomu, že stejná transakce v mnohem menší Agrobance přišla na 40 miliard a dodnes ji provázejí soudní spo

I když podle slov ministra financí zvolila vláda pro IPB to nejlevnější a nejvhodnější řešení, aby mohla banka dále fungovat, její stabilizace vyjde daňové poplatníky na desítky miliard korun. Druhou možnou variantou byl konkurs a likvidace IPB. Kapitálová přiměřenost by mohla bez zásahu státu klesnout kvůli špatným úvěrům až do záporné hodnoty. ČNB je přitom podle zákona o bankách povinna odejmout bance licenci, jestliže poměr kapitálu k rizikovým úvěrům je menší než jedna třetina stanovených osmi procent. "Pád IPB by mohl snížit HDP o 2-4 procenta," prohlásil včera Mertlík.

Správce i ČNB, s níž své kroky ze zákona konzultuje, se zatím vyhýbají odpovědím, zda nového investora získá IPB ve veřejném výběrovém řízení či například přímým prodejem některému z uchazečů, kteří již projevili zájem. Vláda již podle některých informací přímo doporučila jako strategického partnera ČSOB, ale o IPB se zajímalo i konsorcium německé A

Podle odborníků nebude možné nabízet banku bez očištění, stejně jako v případě Komerční banky a České spořitelny. Nejschůdnějším řešením se zdá být převedení nekvalitních aktiv na Konsolidační banku a následný prodej IPB i s kvalitními cennými papíry a některými dceřinými společnostmi. Tomu bude ale předcházet snížení základního jmění podle výsledků auditu a jeho následné navýšení. Úpisu akcií se může zúčastnit již vybraný investor nebo bude v režii státu. "Subjektem navyšování by se mohl stát Fond národního majetku nebo Konsolidační banka, v případě, že by se IPB stala dočasně vlastnictvím státu," vysvětlil mluvčí Ministerstva financí Libor Vacek s tím, že banka je nyní pod kontrolou nuceného správce a ten rozhoduje o d

Prodlužování nucené správy, která podle zákona smí trvat nejdéle dva roky a po tak dlouhou dobu existovala například v Agrobance, každý ústav finančně velmi zatěžuje. Odborníci poukazují na to, že banky obvykle přicházejí o další klienty, protože mají problémy se službami, a morálka dlužníků se zhoršuje. Takové instituci se pak zhoršuje bilance a vznikají další nároky na tvorbu rezerv a opravných položek.

Uvalení nucené správy na IPB se stává i předmětem politického boje. Předsedkyně Senátu a místopředsedkyně ODS Libuše Benešová vidí v pádu banky riziko pro politickou stabilitu. "Vše záleží na tom, jak se celou věc podaří zvládnout. Známe země, v nichž padla vláda a byly předčasné volby jenom kvůli krachu bank," uvedla pro HN. Bývalý ministr

V souvislosti s požadovaným odvoláním ministra vnitra Stanislava Grosse se objevily i úvahy o odpovědnosti guvernéra Josefa Tošovského, který stál v čele vlády při podpisu kupní smlouvy na prodej státního podílu v IPB mezi Nomurou a a Fondem národního majetku. Jak včera uvedl poslanev US Ivan Pilip, tento požadavek se objeví". Místopředsedkyně ODS Libuše Benešová uvedla: "Je to komplikovanější". Nicméně však tuto možnost nepopřela. Tošovský se

Zdroj: HN z 19. 06. 2000