Kritickou situací v IPB se bude dnes na svém zasedání neplánov
aně zabývat česká vláda. Na začátku tohoto týdne dospěly potíže třetí největší české banky tak daleko, že si její klienti začali vybírat své úspory. Jen za pondělí si vyzvedli 1,35 miliardy korun. Vzápětí spadly akcie IPB na své letošní minimum. Důvodem nedůvěry klientů i investorů jsou špatné úvěry banky v hodnotě desítek miliard. Kam až ale může situace v IPB dojít? Včera se atmosféru snažili uklidnit zástupci ministerstva financí a České národní banky: vklady v bance prý nejsou nijak ohroženy. Po jejich vyjádření se situace na pobočkách podle Karla Tejkala z tiskového oddělení banky uklidnila. Patálie jménem IPB pokračuje. O situaci kolem peněžního domu IPB bude totiž zítra neplánovaně jednat česká vláda. V současné době navíc probíhají jednání ministerstva financí a České národní banky s hlavním akcionářem IPB japonskou investiční bankou Nomura.Na stole je několik řešení, jak IPB pomoci. V každém z nich bude ale pravděpodobně zastoupen český stát.
Zřejmě nejlepším řešením by byl odkup podílu Nomury ze strany státu za symbolickou cenu. Po něm by následoval scénář známý z České spořitelny a Komerční banky: očištění banky od problémových úvěrů a prodej.
Tato varianta zůstává silnou kartou v rukou státu v případě, že by Nomura nespolupracovala. Podle dostupných informací totiž chce japonský investor zpátky tři miliardy, za které IPB koupil, což stát odmítá. Dalším trumfem vlády je riziko poškození pověsti Nomury při trvajících potížích IPB. Nebylo by čemu se divit. Nomura by totiž čelila výtce, že špatně hospodařila v doslova exkluzivní bance: IPB má totiž nejvíce klientů ze všech českých bank. V těchto souvislostech je zajímavé, že možnost nucené správy
včera neodmítlo ani ministerstvo financí, ani ČNB. Toto řešení sice vypadá na první pohled dramaticky, ale vylučovat ho je předčasné: názory, že pád IPB do nucené správy stáhne do propasti i českou vládu, se mohou totiž ukázat jako liché. Při rozhodování o nucené správě bude totiž záležet na síle jednotlivých hráčů. A je nesporné, že premiér Zeman je schopen s ledovým klidem přenechat problémy na bedrech bankéřů z centrální banky.Velmi lehce si lze totiž představit, že po uvalení nucené správy s ironií jemu vlastní připomene národu, že IPB prodávaly po dobu dvou let pravicové vlády. České národní bance se však do nucené správy podle dostupných informací příliš nechce. Je tomu tak především kvůli špatným zkušenostem s nucenou správou v Agrobance. Náklady
na ni dosáhly čtyřiceti miliard korun (Agrobanka je přitom v porovnání s IPB bankovním trpaslíkem). Problémem by bylo i hledání nuceného správce, který by po policejním obvinění bývalého nuceného správce Agrobanky usedl do horkého křesla. Krajní možnost, že by centrální banka odňala IPB povolení působit jako banka, se ovšem dnes jeví jako vysoce nepravděpodobná.Na privatizaci a dnešních potížích IPB je pikantní jedna podstatná souvislost: prodej banky byl dokončen za úřednické vlády nynějšího guvernéra České národní banky Josefa Tošovského. Ten by tak ve své současné funkci žehlil problémy, které vznikly i v průběhu jeho vlády.
Varianty vývoje v IPB
Znárodnění "za korunu":
Pokud vynecháme zcela nepravděpodobnou variantu odebrání bankovní licence, může se s Nomurou stát dohodnout a odkoupit od ní její podíl za symbolickou korunu. Potom banku "vyčistí" od špatných úvěrů a pokusí se ji prodat. Jednání o tomto scénáři ale zatím váznou na mrtvém bodě. Nomura totiž požaduje od státu minimálně 3 miliardy, za které podíl v roce 1998 koupila.
Nucená správa:
Stát, respektive ČNB, na Nomuru uvalí nucenou správu. Poté radikálně sníží základní jmění IPB, upíše nové a ty koupí. Tím banku de facto znárodní. Nomuře v rámci tohoto scénáře zbude z jejího podílu zlomek a hlavním akcionářem se stane stát. Ten může banku opět "vyčistit" a ihned poté mohou začít jednání o prodeji. Tento postup ale představuje desítky miliard navíc za navýšení základního jmění.
Zdroj: LN z 14. 06. 2000