Parlament vyzval Írán k zastavení podezřelých jaderných aktivit

16.02.2006 | , Evropský parlament
Tiskové zprávy


Napětí mezi Íránem a mezinárodním společenstvím kvůli rozhodnutí Teheránu obnovit jaderný výzkumný program a nedůvěře, že tyto aktivity jsou určeny výlučně pro mírové účely, nadále roste. Evropský parlament v usnesení schváleném na únorovém plenárním zasedání ve Štrasburku zdůraznil, že krizi je třeba vyřešit v souladu s mezinárodním právem.

Zapojení Rady bezpečnosti Organizace spojených národů europoslanci označili za nutný krok. Parlament znovu odsoudil "výhrůžné výroky" íránského prezidenta Mahmúda AHMADI-NEDŽADA vůči Izraeli a zároveň vyzval Írán k zastavení obohacování a zpracování uranu. Poslanci zároveň podpořili rozhodnutí Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), která otázku předala Radě bezpečnosti OSN.
 
Za možnou odpověď na obavy některých států o vlastní bezpečnost Parlament označil vytvoření zóny bez atomových zbraní na Blízkém a Středním Východě.
 
EP dále vyzval Írán, aby "vážně zvážil" nabídku Ruska, že mu bude obohacený uran dodávat. Írán by se podle poslanců nicméně měl rovněž více zaměřit na obnovitelné zdroje energie a účinnější využívání fosilních paliv.
 
Usnesení sice zdůrazňuje právo Íránu na jaderný program, nicméně jen v rámci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Poslanci upozorňují na vážné pochybnosti o tom, že obnova zpracování uranu je určena pro mírové účely.
 
Krizi je podle Parlamentu nutné vyřešit v souladu s ustanoveními mezinárodního práva. K tomu je však nutná vstřícnost a transparence íránské vlády vůči IAEA. Parlament v této souvislosti podpořil závazek tzv. trojky (Německo, Velká Británie, Francie) zabránit šíření jaderných zbraní. Poslanci rovněž zdůraznili důležitost spolupráce s USA, Ruskem, Čínou a nezúčastněnými zeměmi.
 
Íránský režim počátkem roku obnovil výzkum jaderného paliva, čímž by mohl získat materiál k výrobě atomových zbraní. Na žádost pěti stálých členů Rady bezpečnosti a IAEA se íránskými jadernými aktivitami zabývá toto hlavní grémium OSN, které může na Írán uvalit mezinárodní sankce. Írán reagoval obnovou programu obohacování uranu, jímž lze získat i materiál na výrobu atomové bomby. K obnově přizval inspektory OSN. Náhodné inspekce svých jaderných zařízení zato Teherán zakázal.

 
Z českých europoslanců v rozpravě vystoupili Jana HYBÁŠKOVÁ (EPP-ED) a Libor ROUČEK (PES). 

HYBÁŠKOVÁ poukázala mj. na 4 další popravy v Íránu a na hrozbu výroby jaderných zbraní. Podle ní je třeba nejprve zjistit příčiny chování Íránu. "Írán ovládal v minulosti Blízký východ po dobu 500 let (...) nyní potřebuje jaderné zbraně, aby svoji pozici opět získal." Tato poslankyně za Evropské demokraty přirovnala Írán k "nevzdělaným masách, které udrží v klidu jen totalitní režim (...), tento totalitní režim potřebuje vnějšího nepřítele." Závěrem vyzvala k prohloubení dialogu "s těmi, kdo tomu rozumí a se kterými se dá jednat".
 
ROUČEK konstatoval, že EU měla v minulosti ve vztahu k Íránu třívrstvý přístup, a to ve formě obchodní spolupráce, společenského a politické dialogu a dialogu o lidských právech. "Je zcela nepřípustné, aby íránský prezident zpochybňoval existenci státu Izrael, Írán vyráběl jaderné zbraně a obcházel mezinárodní právo i rozhodnutí mezinárodních organizací." Podle tohoto poslance za ČSSD nicméně není dialog mezi EU a Íránem zcela vyčerpán. Írán se podle něho za žádných okolností nesmí stát "černou dírou Společenství".

Autor článku

Tisková zpráva  

Články ze sekce: Tiskové zprávy