Snem většiny rodičů jsou dobré školní výsledky jejich ratolestí. Radost z jedniček má svůj stín. Kdo se dobře učí, měl by dál studovat, a to dnes "leze" pěkně do peněz.
Za několik dnů budou známy výsledky přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy. Po prázdninách mohou nastat některým rodinám mimořádné výdaje. Je lepší se na ně včas připravit.Někdo spoří od narození
Někteří předvídaví rodiče, případně prarodiče před sebou jasně vidí budoucnost svého potomka od jeho dětských let. Ti se mohou na studijní výdaje připravit v předstihu. Dá se k tomu využít různých investičních produktů. Záleží na délce spoření a na očekávaném efektu. Ukažme si to na něko
lika příkladech.Na knížce skoro nic
V krátkodobém časovém horizontu se toho příliš dělat nedá. Pro babičku, která chce něco uložit vnoučkovi na studium, bude pravděpodobně stále nejpřijatelnější vkladní knížka. Není to příliš efektivní uložení peněz. Je dobré si vybrat alespoň takovou knížku, která úspory pro děti nějak zvýhodňuje.
Například Dětská vkladní knížka s výpovědní lhůtou České spořitelny dává sice stejné úroky jako termínovaný vklad, ale spořitelna navíc připíše dítěti prémii při dosažení 6, 15 a 18 let a to postupně 500, 1000 a 1500 po zdanění.
Pro střednědobé uložení peněz je vhodná Vkladní knížka dětská Poštovní spořitelny. Prostředky jsou úročeny vyhlašovanou sazbou. Momentálně to je 5,5 %, což je nadprůměr. Výše vkladů není omezena, takže se úrok vztahuje i na nižší částky. Když dítě dosáhne věku dospělosti, je k vkladu připsána prémie. Její výše závisí na délce spoření a průměrném zůstatku. Z knížky však nejde po dobu 4 let vybírat vklad ani úroky.
Spoření s prémií
Třetí střednědobý produkt - Spoření na vzdělání - nabízí IPB. (Mimochodem vklady v této bance jsou dnes garantovány státem.) Jde o čtyřleté spoření, kde minimální vklad je 2000 korun a minimální roční úložka 3000 korun. Spořit se může do výše 500 000 korun. Současná úrokov
á sazba je 6,2 %. Banka prování každoroční slosování a výhercům připisuje peněžitou prémii. Další prémie je poskytována ke dni splatnosti při současném úspěšném ukončení prvního ročníku střední nebo vysoké školy. Její výše je 5 % z průměrného vkladu.Všech
ny tyto typy spoření jsou konzervativní, neslibují velký výnos. O něco výhodnější úroky a prémie z nich dělají variantu termínovaného vkladu.Sázka na jistotu
Pro spoření pravidelných částek ve střednědobém časovém horizontu s předem jistým výnosem je mnohem lepší využít stavebního spoření. U Hypo stavební spořitelny se nabízí v jednom z tarifů až 5% úrok z úspor, pokud se nežádá o úvěr. Navíc výnos ze stavebního spoření se nedaní. Při ukládání 1500 korun měsíčně je možné po deseti letech stavebního spoře
ní získat přibližně 291 900 korun. To by mohlo stačit na čtyři roky studia.Movité babičky mohou svým vnoučatům věnovat výnos z penzijního připojištění. Zvýhodňuje úspory o státní podporu. Výnosy nejsou předem dány, ale když budeme počítat alespoň se 4 %,
dá to za deset let 92 287 korun.Studium na úvěr
Může se však stát, že potomek, který dříve o učení jevil pramalý zájem, najednou zmoudří. Začne dřít a přijímačky zvládne. Rodiče, kteří s dalším studiem moc nepočítali, musí vyřešit problém, kde vzít peníze. V tomto případě se jim možná bude hodit půjčka.
Na bankovním trhu se zatím objevily dva specializované produkty - studentské půjčky u IPB a Komerční banky.
Studentské půjčky musí být zajištěny jako jakákoli jiné - zpravidla zárukou rodiče, který má dostatečný příjem. Výše je limitována ročně nebo pro celou dobu studia.
Příjemcem úvěru by sice mohl být rodič, ale pro studenta je to výhodnější. Obě banky zvýhodňují totiž studentské účty nižšími poplatky. Studentská půjčka se začíná splácet až po ukončení studia. Takže závazek může student vyrovnat ze svého pozdějšího příjmu a to i s určitým odkladem. Pokud má příjem již v průběhu studia, banky umožňují předčasné splacení dluhu.
Pro drobná průběžná vydání během studia není třeba čerpat studentské půjčky. Výhodnější je kontokorentní úvěr, který se ke studentským účtům nabízí. Splácí se jen skutečně utracené peníze a úrok může být v některých případech nižší než u úvěru.
Zdroj: Ekonom 26/2000