Akcionářům IPB a jejímu vedení se nelíbí nucená správa a rychlý prodej banky. V současnosti proto zvažují možné právní kroky. Případ Investiční a Poštovní banky (IPB) se stále více přesouvá z ekonomické do politické a právní roviny. V úterý došlo ke zřízení komise, která by měla objasnit pohnutou historii IPB od jejího založení až po prodej jejího majetku a finančních zdrojů Československé obchodní bance (ČSOB). Pod drobnohledem bude přitom především rozhodování státu a jeho konkrétních zástupců o osudu jedn
oho z největších finančních domů v zemi. Především se však v posledních dnech začínají ozývat čelní představitelé IPB: poslední červnový den podalo představenstvo Investiční a Poštovní banky odvolání proti nucené správě. O ní musí rozkladová komise, která má jedenáct členů, rozhodnout nejpozději do šedesáti dnů. "Nadpoloviční většina členů rozkladové komise působí mimo Českou národní banku," zdůrazňuje Pavel Palivec z tiskového oddělení centrální banky.Konečné slovo vynese guvernér
Při posuzování odvolání představenstva problémové banky bude probíhat běžné správní řízení, které je neveřejné. Během svých jednání bude zkoumat, zda uvalení nucené správy na IPB bylo v pořádku. Rozkladová komise však vydává pouze doporučení pro guvernéra, který musí vynést ko
nečné rozhodnutí. Podle dostupných informací se však šéf ČNB v důležitých bankovních případech ještě nikdy s doporučením komise nerozešel. Tím však právní bitva o IPB zřejmě teprve začíná."Předpokládám, že právě proto, že předání (majetku IPB do rukou ČSOB) bylo tak rychlé, neprůhledné a nečitelné a dotýká se majetku mnoha právnických a fyzických osob, tak bude provázeno mnoha soudními žalobami," uvedl místopředseda ODS a sněmovny Ivan Langer. Své pochybnosti již vyjádřila japonská investiční banka Nomura,
která je stále největším akcionářem "prázdné skořápky" pod názvem IPB. Ta celý obchod označila za nepoctivý a nefér. K Nomuře se připojil i Restituční investiční fond (RIF), který vlastnil 6,6 procenta akcií IPB. Představenstvo RIF zadalo zpracování právní analýzy, zda výkon nucené správy nepoškozuje akcionáře fondu.Jedno trestní oznámení je už prý na světě
Právě Občanská demokratická strana (ODS) je nejtvrdším kritikem uskutečněného obchodu mezi nuceným správcem, státem a ČSOB. Pár dnů po prodeji majetku IPB se ozval předseda ODS Václav Klaus, který uvedl, že již jeden akcionář podal trestní oznámení, které napadá provedenou transakci. Kdo je však oním akcionářem, dosud Klaus ani nikdo jiný neupřesnil. ODS navíc požadovala celou transakci zvrátit. Jak
by to chtěla provést, však její zástupci dosud rovněž neupřesnili.Možnostem zákonodárného sboru představitelé Klausovy strany však zjevně nevěří. "Nevím, jestli parlamentní cestou, to asi velmi těžko," odpověděl Langer na otázku LN, zda je možné rozhodnutí o prodeji majetku IPB zvrátit. Svá práva budou tak muset hájit především akcionáři. Při ochraně svého majetku by se podle Langera mohli dostat až k Ústavnímu soudu. V případě úspěchu podobné stížnosti by se celý proces okolo IPB dostal podle něj na svůj
začátek. Celá záležitost tak není vůbec uzavřena. "Pokud bude nalezen relevantní právní důvod, je možné považovat ty kroky za vratné. To platí obecně i pro nucenou správu i pro prodej podniku," sdělil LN Pavel Zúbek, mluvčí nuceného správce IPB. Teoreticky by podle něj mohla být nucená správa zrušena, ale prakticky si to "nedovede představit".
Zdroj: LN z 10. 07. 2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
