Teplý kabát na zimu i na léto (1.díl)

Tepelná izolace je ekologicky a ekonomicky přínosnou investicí, ale podstatné je, aby byly dodrženy fyzikální a technické principy konstrukce a aby byly použity vysoce jakostní a vhodné tepelně izolační materiály.Zdravý a pohodlný život je možný pouze v prostorách, které mají správné teplotní a vlhkostní podmínky. Při tepelné izolaci budovy je třeba kromě velkých ochlazovaných povrchů (stěny, střechy, podlahy) věnovat pozornost také potenciálním tepelným mostům, jako jsou římsy, výklenky radiátorů, atiky, okenní parapety, styky zdí. Zanedbání izolace tepelných mostů má za následek nejen velké tepelné ztráty, ale také kondenzace vodních par, růst plísní a tvorbu prasklin.

Při výběru materiálu bereme v potaz kromě základního hlediska - způsobu použití - zejména technické vlastnosti výrobku - tepelný odpor, protipožární vlastnosti, prostupnost vodních par, objemovou hmotnost a také cenu.Na fakt, že pod stropem a tudíž i pod střechou se vždy drží nejteplejší vzduch, pamatovala technická norma tím, že stanovila pro tepelnou izolaci střechy mnohem přísnější požadavky než na zateplení svislého obvodového pláště. Doporučuje se také, aby střešní plášť byl složen z co nejkvalitnějších materiálů, zajišťujících nejlepší vodotěsnou, termoizolační, zvukově izolační a protipožární funkci podle současných technických poznatků. Při zateplování plochých střech je kromě tepelně izolačních vlastností izolací také žádoucí zohlednit jejich pevnost v tlaku, která je důležitá hlavně v čase montáže a údržby střechy.

Většina stropů a podlah starších domů je tvořena trámy a záklopem. Vyplněním mezer mezi trámy tepelnou izolací se kromě snížení úniků tepla také zvýší neprůzvučnost stropu. V podsklepených domech s nevytápěnými sklepy navazující podlaha v přízemí nepříjemně studeně sálá a ztráty tepla sklepem se pohybují kolem 10 % z celkové spotřeby tepla rodinného domku.U nových staveb se vedle tepelné izolace řeší zároveň i kročejová izolace a zvuková neprůzvučnost podlah a stropů.Tepelné ztráty obvodovým zdivem objektu představují asi 25-35 % ze spotřeby tepla na vytápění objektu. Zvláště vysoké jsou u výstavby z klasických pálených cihel při tloušťce do 45 cm a ve starší panelové výstavbě z počátku 60. let. Povrchová teplota stěn, podlah a stropů má rozhodující význam jak pro tepelnou pohodu místnosti, tak pro životnost konstrukcí budovy.

V nezatepleném objektu je vysoká ztráta tepelné energie kvůli minimálnímu tepelnému odporu. Vytápění tak má nízkou účinnost, chlad z vnějšku proniká do zdiva, rosný bod leží uprostřed stěny a hrozí poruchy zdiva způsobené mrazem. Zvyšuje se pravděpodobnost výskytu plísní v interiéru a kvůli sálavému chladu stěn je tepelná pohoda minimální. Při zateplení z vnější strany je zdivo chráněno před promrzáním, rosný bod leží vně zdiva v tepelné izolaci, konstrukce je tak v průběhu celého roku téměř v konstantních podmínkách a její životnost se tím zvyšuje. Využívá se akumulační schopnosti zdiva, zeď se zevnitř prohřívá a následným vyzařováním tepla zpět do interiéru se zvyšuje pohoda bydlení. Tento způsob zateplení vyloučí tepelné mosty v místě stropů. Dochází k výraznému snížení finančních nákladů na vytápění až o 40 až 60 %.

Méně obvyklým a často méně efektivním, ale levnějším způsobem je vnitřní zateplení. Z hlediska promrzání konstrukce je vnitřní zateplení méně vhodnou variantou, protože bod mrazu je posunut až do vnitřní tepelné izolace. Obvodová konstrukce je tak vystavena extrémnímu rozdílu teplot v zimním a letním období a vlivu povětrnosti, čímž se její funkce a životnost výrazně snižuje. Běžně používané tepelné izolace, jako polystyren a minerální vata, mají nízkou tepelnou akumulaci, která sice umožňuje rychlé vytopení místnosti, ale po přerušení vytápění teplota rychle klesá. Hrozí také riziko negativního vlivu tepelných mostů zejména u stropů a okenních překladů, neboť tepelnou izolaci lze provést pouze od podlahy ke stropu. Tepelné mosty mohou být příčinou povrchové kondenzace zejména v koutech s následnými plísněmi.