Nelehké dilema

17.08.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Legislativní smršť, jak je někdy nazývána připravovaná novela řady zákonů, s sebou přináší řadu problémů

Legislativní smršť, jak je někdy nazývána připravovaná novela řady zákonů, s sebou přináší řadu problémů. Jako poslední instance je zřejmě bude na podzim znovu řešit Poslanecká sněmovna Parlamentu.

Z přibližně 100 zákonů s příponou EU, tedy harmonizačních, které přišly do Sněmovny za posledních 16 měsíců, je dosud schváleno asi 60. Několik významných dosud leží v Senátu (občanský zákoník). Jiné, jako například novela zákona o účetnictví, poslanci nakonec zamítli a do Senátu se vůbec nedostaly. Podle členky legislativní rady vlády a prezídia Komise pro cenné papíry Ireny Pelikánové půjde zřejmě nový návrh této novely včetně pozměňovacích návrhů poslanců znovu do vlády, aniž by prošel legislativní radou. Teoreticky by tak o něm mohla v září znovu jednat poslanecká sněmovna.

Několik dalších norem horní komora pozměnila a vrátila zpět. Jmenujme např. novely zákonů o cenných papírech, dluhopisech, České národní bance a v neposlední řadě obchodní zákoník.

Zákony jsou navzájem provázány. Případné změny zmiňovaného zákona o účetnictví se např. týkají zejména obchodního zákoníku, ale i dalších předpisů, např. zákona o cenných papírech, resp. zákona o dluhopisech. V obecné rovině se zde objevuje jeden problém, který se týká právě "kapitálových" zákonů. Jde o to, zda budou poslanci trvat na svém původním rozhodnutí, nebo schválí pozměněnou senátní verzi inspirovanou původním vládním návrhem. Názory expertů na to, která verze je lepší a jaké důsledky by mělo přijetí jedné či druhé z nich, se různí.

Zatímco Komise pro (a také např. nedávno vzniklá Asociace pro kapitálový trh) se kloní ke změnám, které schválil senát, ministerstvo financí prosazuje verzi připravenou poslaneckou sněmovnou. Stejný názor má v případě novelizovaných ustanovení zákona o cenných papírech, vztahujících se ke změnám v kolektivním investování, také Unie investičních společností a fondů.

Nejbližší schůze poslanecké sněmovny je plánována na 14. září. Zatím není zcela jisté, zda se bude těmito novelami zabývat. Pokud však mají skutečně platit od ledna příštího roku, příliš času nezbývá. Nejde totiž jen o změny zákonů, ale také např. o řadu navazujících vyhlášek.

Připomeňme si, že hlavním důvodem zamítnutí zákona o účetnictví ve třetím čtení v poslanecké sněmovně byly protesty živnostníků. Ti tvrdili, že povinný přechod od jednoduché k podvojné soustavě pro podnikatele zaměstnávající více než 25 osob bude likvidační. Poslanci nejprve přijali pozměňovací návrhy, které mj. umožnily rozložit daňový dopad tohoto usta

novení na sedm let, nakonec však zákon zamítli. Nová verze zákona, která by mohla podle Pelikánové rychle projít vládou (a možná i parlamentem), prý tyto problémy řeší.

KCP: senátní verze řeší problémy

Zákony vztahující se ke kapitálovému trhu mají přitom platit od počátku příštího roku. Dodržení tohoto termínu bude podle Pelikánové vzhledem k jejich vazbám na další legislativu obtížné. Vedle zákona o účetnictví či obchodního zákoníku jde totiž také o novely daňových zákonů. Přes drobné ústupky řeší podle

Pelikánové senátní verze veškeré problematické návrhy poslanecké sněmovny. Obdobně je tomu u obchodního zákoníku. Senát vrátil do obchodního zákoníku ustanovení o účetnictví, která měla být původně vypuštěna a nahrazena novelou zákona o účetnictví. Tato právní norma se dotýká obchodního zákoníku a zákona o cenných papírech v případě výročních zpráv. Problém však není tak ostrý, míní Pelikánová.

Po zásahu legislativní rady vlády byl návrh zákona o cenných papírech přepracován, aby odpovídal evropským směrnicím. Poslanecká sněmovna však postupovala zcela opačně. Návrhy poslaneckých výborů přitom neobsahovaly podle Pelikánové žádné vysvětlení. Pozitivně hodnotí změny, které pak provedl senát v této právní normě i v obchodním zákoníku. Má-li mít celý systém ale

spoň naději na praktickou aplikovatelnost, měli by poslanci podle jejích slov tyto úpravy přijmout. V případě poslaneckého návrhu je totiž provázanost mezi citovanými právními normami zásadním způsobem narušena, což platí i o terminologii. Samozřejmě ani senátní znění nezaručuje, že se neobjeví problémy, neměly by však být tak závažné.

Senát např. změnil původní taxativní výčet cenných papírů. Jinak také definoval majitele cenného papíru. Diskutované nahrazení pojmu veřejně obchodovatelný cenný papír registrovaným má signalizovat připravovanou změnu proti současnosti. Komise bude nadále jenom schvalovat prospekt, titul však bude muset být přijat na veřejném trhu, aby se stal registrovaným. Pelikánová nechápe, proč poslanci původně zrušili tzv. jednotný evro

pský pas u subjektů kolektivního investování, když jej zároveň ponechali u obchodníků s cennými papíry. Není přitom vůbec podstatné, že začnou obě úpravy platit až v době vstupu ČR do EU. Podle názoru KCP nemusí mít zahraniční fondy působící v ČR samostatnou organizační složku. Podmínky pro jejich činnost bude obsahovat licence, kterou jim vydá komise k uvádění cenných papírů na trh. Ta upraví i jejich informační povinnost. Není pravda, že tyto společnosti pak nelze v ČR zdanit.

Ministerstvo: poslanci nabídli lepší řešení

"Senátní verze obsahuje upřesňující informace a legislativně technické záležitosti", konstatuje ředitel odboru bankovnictví a finančních trhů Ministerstva financí Jiří Špička. Pokud by se nicméně poslanecká sněmovna rozhodla pro znění, které vzniklo v senátu, považoval by to za horší řešení.

Špička soudí, že v zákoně o cenných papírech by měl být zachován taxativní výčet, z něhož je zřejmé, co vše lze považovat za cenný papír, který posléze změnil senát slůvkem "zejména" na demonstrativní. Obává se, že by musely v některých sporných případech přetížené soudy rozhodovat o tom, zda jde, či nejde o cenný papír. Komise povolila, aby v ČR působilo asi 200 zahraničních fondů. Špička toto povolení po právní stránce zpochybňuje. Uvádí, že fondy zde

nemají žádné sídlo nebo pobočku, nemusí se řídit českou legislativou a nemají ani žádné informační povinnosti, což představuje ne zcela férovou konkurenci českým fondům. Domnívá se proto, že by si měly stejně jako např. pojišťovny, obchodníci s cennými papíry nebo banky povinně zřídit v ČR pobočku nebo dceřinou společnost, tedy subjekt působící podle českého práva.

Smyslem není vydávat zahraničním fondům povolení k jejich činnosti, ale její kontrola. Pokud neplní povinnosti vyplývající z legislativy, lze uplatňovat určité sankce. Obává se, že bez pobočky existující v ČR je představa o tom, že se KCP domluví s jiným orgánem dozoru, který bude v případě porušení práva cizí fondy postihovat, sporná. Dokud není ČR v EU, měla by si hlídat každý zahraniční subjek

t, po vstupu do unie pak bude v jejím rámci uplatňovat stejná pravidla právě prostřednictvím tzv. evropského pasu. V případě, že nebude zřízení pobočky ze zákona povinné, těžko lze po vstupu do unie postupovat vůči třetím zemím jinak a nařídit jim, aby si ji v ČR zřídily. Takovýto postup může být dokonce spojen se sankcemi ze strany Světové obchodní organizace nebo OECD.

Asociace: pobočka není nutná

"Novela zákona o cenných papírech upravená senátem je lepší. Zdánlivá maličkost - upřesnění, kdo je považován za majitele cenného papíru - umožňuje jeho pružnější registraci. Řeší rovněž otázku, jak by se postupovalo v případě bankrotu. Umožňuje také dovolat se majetkových práv", míní Hynek Filip z Asociace pro kapitálový trh. Připustil, že záměna veřejně obchod

ovatelného cenného papíru za registrovaný prosazovaná původním vládním návrhem (a nyní také senátem) může laika znejistit. Senátní verze nicméně více odpovídá podmínkám, v nichž zahraniční fondy v ČR působí. Filip soudí, že administrativní centrum fondu by mělo být umístěno v zemi jeho původu, distribuční kanály pak kontrolovány v zemích, kde fond nabízí své podílové listy. Může jít o banku nebo obchodníka s cennými papíry. U pobočky není zřejmé, co by měla dělat.

Zmíněná novela sice představuje obrovský krok vpřed, není však na úrovni doby, zůstává na půli cesty, míní Filip. Špička v této souvislosti upozornil, že zákon reaguje na zhruba devět směrnic EU. Je si však třeba uvědomit, že novela představuje již šestou změnu zákona o cenných papírech, který je

v podstatě pojat jinak. Řadu otázek navíc směrnice vymezují obecně nebo minimálně, zbytek je dosud ponechán na národní legislativě zemí EU.

Filip na druhé straně ocenil, že senátní verze novely zákona o cenných papírech reaguje v pasáží věnované fondům alespoň dílčím způsobem na fakt, že je podnikatelské prostředí mimo ČR odlišné. Obává se přitom, že pokud nebude přijato toto znění, bude zřejmě nezbytné rychle přijmout další nepřímou novelu zákona o cenných papírech. Schválení zákona v zářijovém termínu po

kládá za velmi důležité. Je na ně totiž vázána příprava asi deseti vyhlášek. Za nejdůležitější z nich označil nově definovaný obsah prospektu emitenta v plné či užší podobě. Příprava emise cenných papírů trvá zhruba dva až tři měsíce. Pokud by tedy nebyly "prospektové" vyhlášky schváleny, nové emise cenných papírů by se zřejmě zastavily.

Spíše technické změny navrhuje novela zákona o dluhopisech. Pelikánová i Špička se shodně domnívají, že by měl být v budoucnosti zahrnut do nově připravované souhrnné právní normy známé zatím pod pracovním názvem zákon o investičních službách a investičních instrumentech.

UNIS prosazuje pobočku

"Unie investičních společností preferuje spíše návrh poslanecké sněmovny. Za nejdůležitější pokládá otázku zřízení pobočky zahraničních fondů v ČR. Jakékoliv podnikání je podle obchodního zákoníku podmíněno zápisem do obchodního rejstříku, musí zde tudíž existovat podřízená pobočka. Připadá mi paradoxní, že by tomu bylo u zahraničních fondů jinak. Navíc má podle novely tuto povinnost

i obchodník s cennými papíry. Osobně nechápu, proč by měl být výjimkou subjekt zabývající se kolektivním investováním. Tento přístup považuji minimálně za nešťastný a nedomyšlený," uvedl předseda předsednictva Unie investičních společností ČR Roman Pospíšil. Nedomnívá se, že zahraniční fondy skutečně splní svoji hrozbu a přestanou v případě povinného zavedení pobočky na našem trhu působit. Bude-li pro ně tento trh zajímavý, budou zde vyvíjet i nadále své aktivity, ale poněkud jiným způsobem.

"Řešena není ani otázka reciprocity, zákon hovoří jen o evropském pasu platném v rámci Evropské unie. Fondy z EU by sem mohly vstupovat jakkoliv, zatímco české fondy by měly při vyvíjení aktivit v unii problémy. UNIS nechce zavádět ochranářskou politiku, ale návrhy sen

átu působí spíše proti tomuto obchodování, nemluvě o daních. Pokud by jejich aktivity neprobíhaly přes subjekty existující v ČR, nebylo by je možné zdanit," uzavírá Pospíšil.

Josef Škarpa

Poslanecká verze

1. V § 1, odst. 1. je taxativně vyjmenováno, co je považováno za cenný papír.

2. Majitelem zaknihovaného cenného papíru (§ 58, odst. 7) je osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován. To neplatí, vyplývá-li ze zákona něco jiného, nebo jde-li o účet zřízený pro zahraniční centrální depozitář (§

24a).

3. Používá pojem veřejně obchodovatelný cenný papír.

4. Zahraniční osoba kolektivního investování může nabízet, vydávat, prodávat a zpětně odkupovat představující účast na kolektivním investování na území ČR prostřednictvím pobočky.

PS Parlamentu ČR, Senát ČR

Senátní verze

1. Do zmíněného paragrafu vyjmenovávajícího, co je považováno za cenný papír, vkládá slůvko zejména.

2. Majitelem zaknihovaného cenného papíru je osoba, na jejímž účtu je cenný papír evidován, není-li prokázán opa

k.

3. Pokud se v právních předpisech používá pojem "veřejně obchodovatelné cenné papíry", rozumí se tím "registrované cenné papíry".

4. Podnikáním zahraniční osoby zabývající se kolektivním investováním na území ČR se rozumí zřízení pobočky v ČR nebo nabízení, vydávání, prodej nebo zpětný odkup cenných papírů jí emitovaných uskutečňovaný přímo nebo prostřednictvím jiné osoby.

 

Zdroj: Ekonom 33/2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka