Novela zákona o České národní bance přistřihla této instituci křidélka nezávislosti. Některá ustanovení jsou však v rozporu s naší ústavou i statutem Evropského systému centrálních bank. Paradoxně však prvotním záměrem změn bylo dát do souladu naše a evropské normy.
Diskuse o přílišné nezávislosti centrální banky se v naší zemi vedou přinejmenším poslední tři roky. Zpravidla však není jejich důvodem otázka, zda je Česká národní banka (ČNB) příliš nezávislá, nebo nikoliv, ale kdo může za propad ekonomiky po roce 1996. Poměrně silná skupina ekonomů i politiků zejména ze strany ODS říká, že to byla centrální banka, která v roce 1996 příliš drasticky zvýšila povinné minimální rezervy bank a své základní
úrokové sazby (diskontní míru, 14denní reposazbu apod.), což vedlo k omezení peněz v ekonomice, snížení agregátní poptávky a následnému poklesu HDP.Bance je dále vyčítáno, že příliš pozdě přistoupila k uvolnění režimu měnového kurzu, že v roce 1997 v době útoků na korunu neadekvátně reagovala a v důsledku intervencí zbytečně utratila miliardy devizových rezerv. Přílišné nadšení nevyvolalo ani postupné snižování úrokových sazeb prováděné od roku 1998, protože podle kritiků přišlo příliš pozdě, což se odrazi
lo v přetrvávajícím poklesu, respektive stagnaci ekonomiky, až do loňského roku. Banka přitom podle kritiků mohla veškeré tyto kroky uskutečnit proto, že byla příliš nezávislá, že neměla za povinnost konzultovat své rozhodnutí s vládou, že nepodléhá žádné kontrole, že výběr jejích vedoucích představitelů - členů bankovní rady - závisí na jediném člověku, prezidentovi.96 návrhů změn
Přes relativní dlouhodobost těchto diskusí se nikdo nepokusil sáhnout na jeden ze základních kamenů nezávislosti - zákon o ČNB. K předložení novely se odhodlala až sociálně demokratická vláda v rámci svého úsilí harmonizovat naše právo s právem EU. V rozporu s normami EU byl zejména hlavní cíl - zabezpečovat měnovou stabilitu. Smlouva o založení ES říká, že cílem Evropského syst
ému centrálních bank je udržovat cenovou stabilitu. Jedná se o poněkud užší zadání, které vychází z praktických zkušeností, že centrální banky nemohou dlouhodobě ovlivňovat kurz své měny, protože by tím vyčerpaly veškeré své devizové rezervy.Vládní návrh
dále v souladu s EU např. zakazoval členům bankovní rady vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost, zakazoval bance poskytovat návratné finanční prostředky nebo jinou finanční podporu ČR a dalším veřejnoprávním subjektům.Poslancům však navrhované změny nestačily. Pochopili, že novela jim dává možnost výrazně omezit nezávislost. K vládnímu návrhu novely se tak sešlo celkem 96 pozměňovacích návrhů. Ne všechny se nakonec podařilo prosadit. Z přijatých změn jsou nejdůležitější následující:
- povinnost banky ko
nzultovat s vládou inflační cíl a kurzovou politiku,- prezident bude členy bankovní rady a guvernéra jmenovat na návrh vlády, členové rady budou moci být jmenováni maximálně dvakrát po sobě,
- Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) získá právo kontrolovat hospodaření banky,
- provozní část rozpočtu banky bude schvalovat Poslanecká sněmovna.
Věcně správně, ústavně nikoliv
Bohužel platí, že výsledná podoba schválená Sněmovnou trpí několika vadami. Předně změna hlavního cíle z měnové na cenovou stabilitu vyžaduje změnu ústavy. To vládní návrh předpokládal, když s novelou zákona o ČNB byla rovněž předložena novela Ústavy. Tu však poslanci smetli se stolu. Rovněž tak jmenování členů bankovní rady na návrh vlády a právo NKÚ kontrolovat hospodaře-ní ČNB vyžadují ústav
ní změny. U jmenování členů bankovní rady totiž ústava jasně říká, že je jmenuje prezident bez jakýchkoliv návrhů, NKÚ pak kontroluje hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu, centrální banka se však neomezuje pouze na hospodaření se státním majetkem.Ačkoliv jsou uvedené pasáže protiústavní, věcně proti nim nelze nic namítat. Stačí se podívat do zahraničí. Německá Bundesbanka bývá označována za nejvíce nezávislou centrální banku, přesto její členy jmenuje prezident na návrh spolkové vlády, respektive spolkové rady (druhé komory německého parlamentu). Účetní uzávěrka Bundesbanky je ověřována auditory, jmenovanými bankovní radou po dohodě se Spolkovým účetním dvorem. Zpráva auditora pak slouží Spolkovému účetnímu dvoru jako podklad pro jím
prováděnou kontrolu. Rovněž prezident, viceprezident a členové výboru ředitelů Evropské centrální banky (ECB) jsou jmenováni společnou dohodou vlád členských států. Účty ECB jsou kontrolovány auditory, které schvaluje Rada EU (na úrovni ministrů). Evropský Účetní dvůr přezkoumává efektivnost provozního hospodaření ECB a poskytuje Evropskému parlamentu a Radě Evropy prohlášení o věrohodnosti účtů a správnosti i regulérnosti příslušných opatření.Boj nekončí
Omezením nezávislosti není ani povinnost ČNB konzultovat s vládou cíl a kurzovou politiku. Bundesbanka se rovněž musí radit s vládou v otázkách podstatného měnověpolitického významu. Přiznejme zde, že v minulosti stanovovala naše centrální banka své cíle příliš autonomně, bez konzultace s vládou,
což vedlo k rozporům mezi monetární a fiskální politikou včetně toho, že se jednotlivá opatření obou politik navzájem vylučovala.Největší rozpaky tak vzbuzuje schvalování provozního rozpočtu banky Sněmovnou. Lze si totiž představit situaci, kdy Sněmovna schválí nízký rozpočet, který ohrozí akceschopnost a tím i nezávislost banky.
Zákon musí ještě schválit Senát a podepsat prezident. Zvláště u Senátu se dá předpokládat, že předloží své pozměňovací návrhy. A i kdyby sněmovna tyto návrhy neschválila a přehlasovala případné prezidentovo veto, k ústavnosti zákona se pravděpodobně vysloví Ústavní soud. Boj o postavení centrální banky tak zdaleka nekončí.
Zdroj: Ekonom 29/2000
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
Znalci klasických aut a veteránů, předveďte se. Poznáte vybraná auta v našem kvízu?
