Fond plný problémů, nikoliv peněz

Úřad pro dohled nad družstevními záložnami prodlužuje v problémových kampeličkách nucené správy, omezení a zákazy činnosti. Situace v sektoru se nelepší. Proč se masivně nerozběhnou konkurzy a vyrovnání, případně likvidace?

Hlavním současným problémem peněžního družstevnictví je nedostatek prostředků ve Fondu pojištění vkladů členů družstevních záložen (dále jen Fondu). Ten má v současnosti k dispozici asi 30 mil. Kč. Hodnota potenciálně ohrožených vkladů však dosahuje 8,8 mld. Kč, které náleží asi 105 000 členů družstevních záložen. Průměrná výše jednoho ohroženého vkladu se pohybuje kolem 83 810 Kč. Zkrátka a dobře Fond nemá peníze na výplatu.

Podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech jsou pojištěny vklady družstevníků do 80 % jejich hodnoty, maximálně však do 100 tisíc Kč. Náhrada za pojištěný vklad se poskytne, pokud Fond obdrží písemné oznámení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami (dále Úřadu), že daná základn

Podle znění platného do května letošního roku činil roční příspěvek družstevní záložny do fondu 0,3 % z objemu korunových vkladů, u kterých je známo jméno, příjmení, adresa a datum narození vkladatele k 31. 12. uplynulého roku. Toto znění dovolovalo, aby záložny jednorázově ke konci roku snižovaly objem členských vkladů a platily tak nižší příspěvky.

Novela zákona, jež nabyla účinnosti 1. 5. 2000, proto stanovila, že roční příspěvek družstevní záložny do Fondu činí 0,5 % z průměru objemu vkladů za předchozí kalendářní rok včetně úroků, na které vznikl vkladatelům nárok v předchozím kalendářním roce. Průměrný objem pojištěných vkladů se přitom propoč

Ani z dlouhodobého hlediska novela současný katastrofální nedostatek prostředků neřeší: příjmy Fondu se zvýší maximálně o několik desítek milionů korun. Je přitom zajímavé, že novela zákona o peněžních družstvech neobsahuje ani ustanovení, které existuje v zákoně o bankách, totiž že v případě, kdy prostředky Fondu nepostačují k vyplacení zákonem stanovených náhrad, poskytne 50 % z potřebné finanční částky stát ve formě návratné f

Pojištěni u špatné pojišťovny

Přes 70 % družstevníků si v záložnách uložilo do 125 tisíc Kč. Předpokládali tedy, že v případě potíží záložny dostanou většinu svých uložených peněz zpět a že přijdou maximálně o 25 tisíc Kč. Stát se zákonem zaručil, že na 80 % vkladu mají členové družstev nárok a musí svůj slib splnit. Pokud by tak neučinil, rázem by poklesla důvěra v jeho sliby. Tento pokles by se přitom netýkal pouze členů družstev, ale nesplnění slibu by se odrazilo i v chování institucionálních a dalších investorů.

Neobstojí námitka, že členové družstev mohli na rozdíl od vkladatelů bank hospodaření záložen ovlivňovat. Je sice pravdivá, ale pouze částečně, protože u řadového člena se nutně musela projevit informační asymetrie: o řadě rozhodnutí se dozvídal ex post, navíc je mohl změnit prakticky pouze na členské schůzi, kde má každý člen jeden hlas, bez ohledu

Vláda si je nedobré situace Fondu vědoma. Předložila proto minulý týden ve zkráceném projednávání (kdy se zákon schvaluje rovnou v prvním čtení) Poslanecké sněmovně návrh zákona o státním dluhopisovém programu, na jehož základě měla získat 6 mld. Kč a ty pak poskytnout Fondu jako návratnou finanční výpomoc. Podle údajů vlády další asi 2 mld. Kč lze získat z konkurzních, vyrovnávacích nebo likvidačních řízení.

Návrh dluhopisového zákona však neprošel. Zejména poslanci ODS namítali,

Místo vládního návrhu zákona prosadila Sněmovna usnesení, ve kterém žádá vládu České republiky, aby při získání finančních prostředků na poskytnutí návratné výpomoci Fondu pověřila Konsolidační banku uzavřením smlouvy o poskytnutí této výpomoci. Maximální výše této transakce má činit 6 miliard korun, přičemž vypořádání výplat náhrad členům družstevních záložen by mělo probě

Stejně bude ztráta

Usnesení Sněmovny má pouze doporučující charakter. Vzhledem k neschválení dluhopisového zákona však vláda příliš dalších možností nemá (zbývá ještě použití některých státních finančních aktiv, například prostředků z malé privatizace, toto řešení však vláda zatím odmítla).

Obecně je přitom víceméně jedno, které řešení bude zvoleno. V každém případě dojde k růstu dluhu veřejných rozpočtů. Pokud Konsolidační banka skutečně poskytne Fondu návratnou finanční výpomoc, bude muset tento úvěr klasifikovat jako ztrátový, protože jeho návratnost nelze reálně očekávat. Úvěr tak bude muset být stoprocentně vyoprávkován, čímž se zvýší ztráta Konsolidační banky. Ta se pravděpodobně bude řešit, byť s časovým odstupem, nějakým st

Je přitom nutno ještě upozornit, že žádný z návrhů se explicitně nezabývá otázkou, jakým způsobem bude Fond návratnou finanční výpomoc splácet. Zdánlivě je vše jednoduché: příspěvek záložen do Fondu vzroste na 1,5 % (trojnásobek základní sazby). Už však bylo řečeno, že takto do Fondu přitečou maximálně stovky milionů korun. Zvýšený příspěvek

Obnovu ponesou již existující

Princip Fondu je sice založen na solidaritě dobrých kampeliček se špatnými, zvláště u případných nových kampeliček je však nespravedlnost zvýšeného příspěvku evidentní. Pokud už k ní dojde, měly by právní předpisy eliminovat působení problémových kampeliček. Zde je třeba upozornit, že ačkoliv po nabytí účinnosti novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech je ke vzniku nové kampeličky zapotřebí povolení vydávané Úřadem, u již existujících kampeliček byl Úřad pov

Samozřejmě sice platí, že i tyto již existující kampeličky musí do tří měsíců od účinnosti novely (tj. do konce července) prokázat, že v jejich čele stojí odborně způsobilé a bezúhonné osoby, do jednoho roku od účinnosti zvýšit zapisované základní jmění na 500 tisíc Kč a do 18 měsíců od účinnosti ukončit své majetkové účasti v právnických osobách. I tak jsou ale záložny vzniklé před účinností novely vzhledem k tehdejší nedostatečné státní kontr

Do budoucna přitom, vzhledem k masivnímu poklesu důvěry veřejnosti v peněžní družstevnictví, zjevně nelze očekávat, že by vzniklo příliš nových kampeliček. Poněkud paradoxně tak nejrizikovější část sektoru - existující družstva - zároveň bude muset nejvíce přispět k obnovení důvěry. Přitom jasně platí: bez důvěry je další rozvoj sektoru nemožný. Je proto v zájmu

K 8. červnu 2000 bylo založeno 141 družstevních záložen sdružujících 128 tisíc členů. (K 31. 12. 1999 vykázáno 127 030 členů) s celkovou bilanční sumou 10 miliard 478 mil. 233 tisíc Kč.

V obchodním rejstříku je zapsáno 125 záložen, z nichž 93 má souhlas Úřadu k činnosti a 32 kampeliček je zrušeno. Zrušeno je i 16 družstev, které byly v evidenci Úřadu a nebyly dosud do rej-stříku zapsány.

Zdroj: Ekonom 29/2000