Mezi Polskem a EU došlo k roztržce

14.04.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Na přístupová jednání Polska s Evropskou unií padl v těchto dnech stín, když rozhovory o zemědělství skončily jejich náhlým přerušením

Na přístupová jednání Polska s Evropskou unií padl v těchto dnech stín, když rozhovory o zemědělství skončily jejich náhlým přerušením. Rozhodnutí šéfa delegace unie H. Standlera předčasně opustit Varšavu zdůvodnil Brusel ve středu tím, že druhá strana neprojevila dostatečnou flexibilitu. Polský ministr zemědělství A. Balasz však situaci poněkud zlehčil slovy, že jednání nezkrachovala, ale stále pokračují. "Je to technická přestávka," řekl ministr.

Důvodem roztržky se stal odlišný přístup Varšavy a Bruselu v otázce liberalizace obchodu se zemědělskými produkty. Vyjednávači unie nabídli postupné zrušení subvencí na svůj vývoz do Polska a zvýšení preferenčních kvót na dovoz polské produkce. Výměnou za to požadovali,

aby byla opět snížena cla na řadu zemědělských produktů ze zemí EU (vepřového masa, mléčných výrobků, obilí, řepkového oleje, chmelu aj.), u nichž došlo loni ke zvýšení.

To však Poláci nepřipouštějí. List Rzeczpospolita včera citoval náměstka polského ministra zemědělství J. Plewu, který snížení cel odmítl s odvoláním na neporušitelnost mezinárodního práva i na to, že vláda nemůže dopustit asymetrii v neprospěch ochrany vlastních rolníků. Připustil ale liberalizaci obchodu s agrárními produkty již od 1. če

rvence. Vzniklá situace je pro unii jistým překvapením, jelikož minulý týden polský premiér J. Buzek ujistil při jednání v Bruselu zemědělského komisaře F. Fischlera o připravenosti k liberalizaci. Co se nyní stalo, je špatné, citují média výrok nejmenovaného bruselského úředníka.

Snaha Polska o výhodnou vyjednávací pozici je dána úsilím udržet popularitu nynější oslabené koalice, ale především vlivem silné agrární lobby. Polské zemědělství totiž není připraveno na subvencovanou západní konkurenci, což naznačují mnohá fakta. Zatímco například podíl zaměstnaných Poláků dosahuje v tomto odvětví asi čtvrtiny práceschopného obyvatelstva, vytvořený podíl HDP je pouze 4,5procentní. Jen kolem 40 procent ze dvou miliónů často technicky zastaralých farem produkuje

pro trh, většina sama spotřebovává své výrobky. Průměrná plocha obdělávané půdy se přitom pohybuje pouze kolem sedmi hektarů. Po vstupu do EU by muselo být vzhledem k normám unie zavřeno na 70 procent masokombinátů a 387 ze čtyř set mlékáren. Tuto nepříznivou statistiku lze uzavřít údajem o 11,4miliardovém obchodním deficitu (v eurech) s unií, což svědčí o tom, že z tradičního agrárního exportéra se stal netto importér.

Zdroj: HN z 14. 4. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka