Příďová figura rodinného domu (2.díl)

Okno - prvek klíčový
Prolomení štítu okenními a dveřními otvory je tématem rozhodujícím. Plocha štítového obdélníku, zakončeného vzhůru mířícím trojúhelníkem, je kompozičně obtížná sama o sobě. Plocha zdiva tu s plochou okenních, řidčeji i dveřních otvorů sehrává zvláštní výtvarnou partii, neboť šikmé střešní roviny sem do souzvuku pravoúhelníků vnášejí dynamiku často až diskrepantní. Na to velmi často zareaguje nezkušený projektant například tím, že okosí vrchní rohy horních oken, přilehlé ke střeše. Zhola nepřijatelné! Okno pak dostane tvar jako auto po polibku s kandelábrem: zajisté každý uzná, že ani Porsche, jehož motor se srážkou ocitl na sedadle spolujezdce, příliš dobře nevypadá - a někdy dokonce nevypadá už ani jako Porsche.
Vertikalita štítu (na rozdíl od spíše podélné boční strany domu) žádá i spíše vertikální kompozici okenních otvorů samotných. Byly už popsány vlaky papíru nářky nad tím, jakou paseku nadělá trojdílné panelákové okno ve štítu jihočeské chalupy. Přesto tam tato okna pořád mnohdy nejen zůstávají, ale inspirují i nové domy v sousedství. Snad jejich vztyčovatelé vidí úsporu v jednom delším nadokenním překladu namísto dvou kratších, nebo si spíše tyhle domy stavějí lidé, kteří nevidí nic: dokonalí slepci? Slyšel jsem o vesnici s osvícenou paní starostkou, která prosadila zřízení speciálního obecního fondu. Kdo si vrátí do průčelí své chalupy původní dvě, tři či dokonce čtyři okenní osy, dostane od obce finanční příspěvek. Velmi se z toho raduji.
Jaká je tedy ideální proporce okna ve štítové stěně domu? Aniž bych ovšem chtěl (a byl povolán) dávat univerzální recepty, považuji mnohatisíciletým vývojem za prokázané, že krásný je obdélník (na svislo, ovšem) v proporci tak zvaného zlatého řezu. Jedná se o poměr stran, jehož hodnota se obvykle udává jako 1:1,618033989... (v roce 1996 to bylo dopočteno až do desetimiliontého čísla, ale takové přesnosti u našich oken dozajista nedosáhneme). Simon Cox, anglický publicista, o tomto poměru píše: "Je pozoruhodné, jak často jej lze nalézt v přírodních strukturách, u lidmi vytvořených artefaktů, ale i v architektuře, kde je (...) velmi příjemný pro oko. Zvláštní vlastnosti tohoto poměru jsou považovány za božské... Uskutečnilo se též mnoho studií, které prokázaly, že tváře topmodelek se blíží zlatému poměru víc než obličeje zbytku populace, což je zřejmě důvod, proč je všeobecně pokládáme za krásné."
Do tradiční české chalupy nikdy nebyl veden vstup ze štítové strany. Není to praktické z hlediska vnitřní dispozice, protože z toho vychází buď nutnost průchozích pokojů nebo příliš dlouhých vnitřních chodeb. Neumím se rozhodnout, co je selháním větším... Teprve když se i novodobé české rodinné domy začaly vybavovat francouzskými okny bez parapetu, zprostředkovávajícími spojení obytných místností se zahradou, začaly se tyto "dveře" objevovat i v jejich štítech. Dlužno dodat, že většinou s výtvarným výsledkem velmi povzbudivým.

Povýšená dekorace
Je hořce legrační, jak se laický "tvůrčí neklid" těžko snáší s klidnou důstojností symetrické štítové stěny. A dokáže vzít dům někdy opravdu pěkným šturmem! Střechu nasadí excentricky, její hřeben není nad středem štítové stěny. Obě střešní roviny mají různý sklon a oba okapy jsou v rozdílných výškách. Tohle splašené spřežení takřka nelze ukočírovat, lidoví projektanti však místo toho ještě práskají bičem a vkládají sem třeba lodžii, prolamující část štítu! To už je ovšem akt v podstatě teroristický, kočár se převrátí docela jistě...
Poslední dnešní poznámka bude patřit dekoru štítové stěny. Tak jako štít starých bohatýrů nesl jejich erb, stejné identifikační poselství přinášel i štít klasické venkovské chalupy. Domy ve vsi bývaly hmotově i tvarově takřka totožné (shodný účel nevyžadoval příliš individuálních diferencí) a odlišovaly se většinou jen barvou a dekorem štítu. Římsa většinou velmi jednoduché profilace oddělovala přízemí od podkroví, členila štítovou stěnu na dvě plochy a byla vlastně průmětem stropní konstrukce do průčelí domu. Na rozdíl od původního účelu římsy v okapové straně domu, která měla odvádět dešťovou vodu pokud možno daleko od základů, má štítová římsa výlučně jen smysl estetický. Jinak je tomu, vyvine-li se tato římsa v podlomenici čili obháňku, jakousi stříšku, valbovým způsobem spojenou s hlavní střechou, která zakrývá menší či větší část štítu. Vídáme to u chalup na východě naší republiky, na Slovensku a na Ukrajině, kde už obháňka zakrývá bezmála celý štít. Pro lidovou architekturu v severozápadních horách je zase typická podstávka, dřevěná sloupkovitá konstrukce, elegantně spojená půlkruhovitými obloučky z trámů a traktující štít domu většinou na tři pole.
Dalším dekorativním prvkem štítu jsou nejrůznější obklady, například právě u domů z českosaského pomezí z barevných břidlic, které z nich dělají chaloupky takřka perníkové, jindy obklady dřevem v nejrozmanitějších variantách kladení jednotlivých prken. Ryze soudobým prvkem, otvírajícím nové obzory v dekorování štítů, jsou cementovláknité desky. Dá se jimi bezpečně schovat tepelná izolace a působení jejich spárořezu je delikátní, avšak velmi svébytnou charakteristikou každé domovní fasády.
Šambrány, štuky, kabřince, kukly, atikové výstavky... Lidová architektura českého rodinného domu přináší opravdu nepřeberné inspirace v tomto opus magnum, kterým je pro každého architekta štít domu. Svrchovaný tvůrce jich dnes užívá jen náznakově, s odstupem, formou parafrází. Vznikají tak poučené, kvalitní a zdánlivě bezozdobné domy, které tiše a moudře zesměšňují dosud převládající načinčanost procovských staveb rodinných vil.