Úloha spolupráce zaměstnavatelů a odborů na evropských pracovištích roste

Zpráva o pracovních vztazích v Evropě za rok 2006 ukazuje, že spolupráce zaměstnavatelů a odborů hraje na pracovištích v Evropě čím dál tím větší roli a může pomoci vytvořit vhodné podmínky pro silný růst.
„Sociální dialog na evropské úrovni se mění,“ uvedl evropský komisař pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Vladimír Špidla. „V současnosti se mezi evropskými zaměstnavateli a odbory objevuje řada nových forem spolupráce, která přináší konkrétní výsledky pro pracovníky v celé EU. V měnícím se světě práce mají sociální partneři ideální postavení k tomu, aby podporovali přizpůsobivost a prostřednictvím konkrétních opatření usilovali o kvalitu pracovních míst.“
V členských státech sociální partneři projednali a v současnosti uplatňují nejnovější významné evropské dohody o práci z domova a o stresu na pracovišti. Avšak pro zajištění jejich vlivu v praxi bude především zapotřebí úzké spolupráce na evropské a národní úrovni. Evropští sociální partneři rovněž připravují dohodu o násilí na pracovišti a první společnou analýzu náročných úkolů na pracovním trhu. Čím dál tím více odvětví (v současnosti již 33) zřizuje výbory pro sociální dialog na evropské úrovni. Poprvé bylo dosaženo dohody v koalici sociálních partnerů z několika různých odvětví. Jde o dohodu, která chrání dva miliony pracovníků vystavených působení prachu krystalického oxidu křemičitého, který může způsobovat potenciálně smrtelné plicní onemocnění silikózu.
Z uvedené zprávy plyne, že rostoucí podíl kolektivního vyjednávání se v členských státech přenáší na úroveň jednotlivých podniků. Současně s tím se však rozšiřuje jeho záběr, který dnes zasahuje i do restrukturalizace, pracovních podmínek nekmenových zaměstnanců a sociálních práv. Zpráva rovněž uvádí, že navzdory náročnosti, kterou tento úkol pro organizace sociálních partnerů představuje, se význam kolektivních smluv zvýšil a tyto smlouvy začínají přizpůsobovat právní zásady tak, aby je bylo možno použít na konkrétní situace v národním, odvětvovém nebo podnikovém měřítku.
Mění se však i kontext sociálního dialogu. Členství v odborech se snížilo z 32 % v roce 1995 na 25 % v roce 2004, avšak v jednotlivých členských státech se pohybuje od 8 % do 80 %. Rychle rostou odbory administrativních pracovníků, neboť odborný a vedoucí personál je v současnosti organizován lépe než jiné profesní skupiny. Organizace zaměstnavatelů zastupují firmy, které zaměstnávají 55 % všech pracovníků (v jednotlivých členských státech se tento podíl pohybuje mezi 20 % a 100 %). Jak organizace zaměstnavatelů, tak i odbory jsou obecně vzato ve většině členských států nadále velmi významnými činiteli. Zpráva zejména zdůrazňuje potřebu podporovat sociální dialog v nových členských státech střední a východní Evropy a zároveň dodržovat velmi důležitou zásadu autonomie.
 
Zastoupení pracovníků se již stalo součástí evropského modelu pracovních vztahů. V jednotlivých členských státech je na podnikové úrovni zastoupeno odborovým svazem a/nebo v závodní radě 22 % až 85 % zaměstnanců. Konkrétní uspořádání, minimální limity a vyjednávací mandát se však nadále liší.
Zpráva za rok 2006 je čtvrtým vydáním pololetní inventury, kterou Komise provádí v oblasti pracovních vztahů. Má posloužit jako užitečný zdroj informací a jejím cílem je i podnítit diskusi o pracovněprávních vztazích v Evropě.