Stále více lidí v České republice si myslí, že za komunistů bylo lépe, alespoň po ekonomické stránce. Nejčastějším argumentem milovníků starých pořádků je srovnání životních nákladů, cen a platů. Ceny podle nich rostou několikanásobně rychleji než platy, a životní úroveň se tak snižuje. Jak je to doopravdy? Podle statistiků se průměrný reálný příjem skutečně vyplacený plat snížený o celkovou inflaci za posledních deset let zvýšil o čtyři procenta.
Zname
ná to tedy, že průměrný Čech si za svou výplatu může dnes pořídit jen o málo víc věcí než na konci éry reálného socialismu. Z tohoto pohledu se vlastně nic nezměnilo a životní úroveň je zhruba stejná jako za Jakešovy vlády. Statistická čísla ale zakrývají jeden důležitý fakt: nehodnotí totiž pestrost nabídky a kvalitu zboží. Ani zapřísáhlí kritici dnešních poměrů nemohou popřít, že v tomto směru socialistické hospodářství ve srovnání s dneškem zcela propadá. Největší nespokojenci přesto donekonečna omílají své: "Komunisté dokázali zajistit levné potraviny a bydlení. Navíc každý měl práci a nemusel se bát, že se druhý den ocitne na ulici."Levné jídlo, zpustlá města
I v tomto případě jde o zavádějící argument. Je sice pravda, že potraviny v socialistickém Československu byly velmi levné, jenže za jakou cenu? Na výběr byl jen omezený sortiment a některé druhy potravin byly naprosto nedostižné. Pokud si ovšem někdo nevystál kilometrovou frontu nebo neměl dobré známé. Tragická byla rovněž kvalita potravin (na
př. mléku se přezdívalo "bílá smrt"), jimiž se občané museli živit. Ale především: ceny byly uměle udržovány na úrovni, která neodpovídala skutečným nákladům.Bylo to velmi jednoduché, protože ekonomika byla uzavřena světu, kde ceny vznikaly na trhu.Stát dotoval i jiné ceny, například nájemné a energie. Kde na to vše komunisté brali? Pro odpověď nemusíme chodit daleko. Všichni, kdo si pamatují, jak vypadala česká města a krajina v roce 1989, ji dobře znají. Co se vydalo na dotacích cen v průmyslu a zeměděls
tví, muselo se ušetřit jinde. Šetřilo se prakticky všude na ochraně přírody, na rekonstrukci památek, na opravách domů, na modernizaci infrastruktury (na zavedení telefonu se čekalo i 10 let), na strojovém parku v podnicích.Za levné jídlo, bydlení a elektřinu občané platili vysokou daň v podobě zdevastovaného životního prostředí, nedýchatelného vzduchu a neproniknutelné městské šedi. Všechny tyto věci je při srovnávání dnešní životní úrovně s poměry komunistického režimu nutno započítat. A jak je to s onou
jistotou práce? I ta měla svou odvrácenou stránku v nízké produktivitě práce. Komunisté se takový luxus mohli dovolit. V rámci RVHP se nemuseli bát cenové konkurence, protože pro vyrobené zboží byl předem zajištěný odbyt.Krátká paměť premiéra
Všechna t
ato fakta byla v roce 1990 známa prakticky všem občanům. Výrazně jim v tom pomohl i současný premiér Miloš Zeman, který ještě před listopadem v médiích zveřejnil drtivou kritiku socialistického hospodářství. Jako šéf opoziční ČSSD však velmi rychle na svá slova zapomněl a v předvolební kampani o české tržní ekonomice dokázal hovořit hůře než o době reálněsocialistické.Není divu, že spolu s premiérem ztratilo paměť i celých třicet procent českých občanů, kteří si myslí, že za komunistů se měli lépe. Skutečnost je ale trochu jiná. Možná, že by ji Zeman měl znovu připomenout. Stejně jako to udělal před deseti lety.Zdroj: LN z 21.10. 1999
Kvíz: Poznáte správně tato auta, se kterými jsme jezdili v devadesátkách?
Co může způsobit zklidňování dopravy ve městech? Garážové stání o velikosti 18 metrů čtverečních stojí 12,4 milionu
Který menší elektromobil zvládne nejlépe cestu z Prahy třeba do chorvatského Splitu? 1000 km si žádá zhruba pět nabíjení
Red Bull přichází o geniálního konstruktéra. Adrian Newey oficiálně končí
Tesla Cybertruck míří do Evropy a Česká republika není výjimkou
