Sociálnědemokratická vláda se zasadí, aby napřesrok nerostly reálné mzdy. A to nejen státním zaměstnancům, ale i lidem, kteří pracují pro soukromé firmy. Ministr financí Pavel Mertlík ve středu v Bruselu za českou vládu podepsal dokument o prioritách hospodářské politiky při přibližování se k Evropské unii a právě mzdová dieta je jedním z klíčových bodů tohoto dokumentu. Vláda je podle Mertlíka odhodlána zasadit se o to, aby mzdy rostly
pomaleji než produktivita práce. Vláda sice již v rozpočtu navrhla zmrazení mzdového balíku pro zaměstnance státu, má však jen omezený prostor promluvit do vývoje platů v polostátních podnicích, v soukromých firmách pak spíš nepatrný. Přesvědčit odboráře o platové stagnaci bude obtížné. "Je třeba získat odboráře pro to, aby pochopili, proč je takový typ sebeomezení nutný," uvedl Mertlík.Odboroví předáci zatím na volání po platové stagnaci příliš neslyší. "Nepovažuji za reálné, aby mzdy stagnovaly. Především u lidí s nižšími než průměrnými platy. Právě jim rostou již několik let mzdy výrazně pomaleji než manažerům podniků. Právě u těch by se, hlavně v polostátních firmách, mělo se mzdovou zdrženlivostí začít," říká místopředseda Českomoravské komory odborov
ých svazů Milan Štěch. Mertlík se v Bruselu zavázal, že mzdy by v budoucnu měly růst o třetinu pomaleji než produktivita práce. Zatím však v domácích poměrech růst platů výrazně předbíhá produktivitu. Od letošního ledna do září vzrostly například mzdy v průmyslu o 4,2 procenta, produktivita se naopak propadla o 0,4 procenta. "Vývoj produktivity práce záleží hlavně na manažerech. Běžní zaměstnanci nemají šanci ji výrazně ovlivnit," oponuje Štěch.Jakou má vládní snaha šanci na úspěch? "Záleží na tom, co se odborářům slíbí. Čím je dokáže přesvědčit. Už samo úsilí o zbrzdění růstu mezd neúměrného pruduktivitě práce je chvályhodné," říká ekonom Patria Finance Ondřej Schneider. S podobnou aktivitou přišla v polovině roku 1997 tehdejší koaliční vláda. Fond národní
ho majetku tehdy vyzval všechny podniky se státní účastí, aby mzdy nepřekročily stanovenou laťku. Některé firmy sice vládní volání vyslyšely, například v kolosech typu Českých drah si však nakonec silné odbory dokázaly prosadit výrazně vyšší růst mezd. Celkový růst mezd v ekonomice se však podařilo zmírnit. "Například v Irsku či Holandsku se mzdová zdrženlivost vyvolaná vládou podařila a díky ní dosáhly tyto země slušného hospodářského růstu," popisuje zahraniční zkušenosti Schneider.Zdroj: MF Dnes z 11. 11. 1999
Co může způsobit zklidňování dopravy ve městech? Garážové stání o velikosti 18 metrů čtverečních stojí 12,4 milionu
Který menší elektromobil zvládne nejlépe cestu z Prahy třeba do chorvatského Splitu? 1000 km si žádá zhruba pět nabíjení
Red Bull přichází o geniálního konstruktéra. Adrian Newey oficiálně končí
Tesla Cybertruck míří do Evropy a Česká republika není výjimkou
Československo předním odběratelem maďarského výrobce: Nákladní Csepely u nás jezdily ve dvou generacích
