S nadcházejícím helsinským summitem sílí úvahy o možném datu rozšíření EU
Vytváření nezbytných podmínek pro rozšíření Evropské unie se stále více jeví jako dvojsměrný proces. Pouhé tři týdny před helsinskou vrcholnou schůzkou Evropské unie se čile spekuluje o tom, zda na ní bude vyřčeno datum nového rozšíření. A pokud ano, kdy tedy budou první kandidáti přijati. Něco světla do této problematiky vnesl hlavní vyjednávač EU Klaus van der Pas, který tento týden na
regionální konferenci v Bruselu konstatoval, že je zcela reálné sjednat podmínky rozšíření do konce roku 2001.V polovině příštího roku už totiž rozhovory zahrnou všechny kapitoly evropského práva a pak by mělo stačit 18 měsíců na vyřešení problémů, které se ještě "po cestě" vyskytnou. Takový kalendář podle van der Pase dobře ladí s vnitřními změnami unie a s jejími přípravami na rozšíření. Nezbytná reforma unijních institucí má být rámcově hotova do konce příštího roku a v dalším roce by ji měla patnáctka
schválit. Proces ratifikace smluv s prvními uchazeči pak zabere přibližně rok a mohl by být završen před koncem roku 2002. "Nejhorší by ovšem bylo sjednání členské smlouvy, kterou by daná země nebyla s to plnit nebo jež by vedla k oslabení unie," varoval van der Pas.Na summitu, který se v hlavním městě předsedajícího Finska sejde 11. a 12. prosince, by podle očekávání měly být přizvány k rozhovorům další země. K nynějším šesti, což jsou ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko a Kypr, by tak přibyla šestice dalších - Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Rumunsko a Slovensko. Jestliže jako první možné datum nového rozšíření unie bývá zmiňován počátek roku 2004, nelze vyloučit, že mezi zmíněnými dvěma skupinami dojde k přesunům. Vzhledem k tomu, že se ekonom
ická úroveň jednotlivých zemí velmi liší a každá z nich má své specifické problémy, stále zřetelněji se v Bruselu zdůrazňuje potřeba individuálního přístupu.Nejlépe připraveny se zatím zdají být Maďarsko a Polsko, větší problémy vykazují podle Evropské komise Estonsko a Slovinsko, zatímco Česko ještě čeká zásadní restrukturalizace. Malta a Kypr tak jako jediné z dvanácti kandidátů už prakticky splňují potřebná kritéria. Paradoxně ovšem Kypru stojí v cestě politická překážka vyplývající z mnohaletého rozdě
lení ostrova. Určité naděje na vyřešení tohoto problému se rýsují v souvislosti s nynější zesílenou diplomatickou aktivitou, do níž je zapojeno i Turecko. Také Ankara usiluje o členství v unii, avšak ani na helsinském summitu v tomto směru asi nelze čekat víc než potvrzení příslibu.Kdo z uchazečů má nejblíže k Maastrichtským kritériím?
| Inflace % | Rozp. deficit % HDP | V eřejný dluh % HDP | |
| ČR | 2,3 | 2,0 | 26 |
| Estonsko | 4,0 | 1,5 | 28 |
| Ma ďarsko | 9,9 | 3,9 | 59 |
| Polsko | 7,8 | 2,5 | 49 |
| Slovinsko | 5,6 | 1,0 | 23 |
| Maastricht | 2,2 | 3,0 | 60 |
Zdroj: HN z 19. 11. 1999
Tohle měla být Škoda pro chudé. Sagitta představovala zajímavý nápad, ale do série se nedostala
Na Slovensku nově může člověk dostat pokutu za rychlost, pokud poběží na autobus. Po chodníku se teď musí chodit a jezdit nanejvýš 6 km/h
Test Volkswagen Caravelle Long 2.0 TDI 4Motion: Mikrobus do nepohody
Malý náklaďáček mnoha jmen: Škoda/Aero/Praga (A) 150 byla nedoceněným československým dříčem
Řidička uvízla na železničním přejezdu, rychlík ji minul jen o kousek
