Špatný odhad centrální banky se podepsal na nezdravém růstu mezd

03.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Až deset miliard korun mohly letos ušetřit české podniky na mzdách a využít je na potřebné investice

Až deset miliard korun mohly letos ušetřit české podniky na mzdách a využít je na potřebné investice. Hlavní příčinou je špatný odhad inflace, který na konci loňského roku přinesla Česká národní banka. Většina podniků se totiž při mzdovém vyjednávání řídila podle inflačních prognóz centrální banky. ČNB loni odhadovala inflaci kolem sedmi procent a žádala odbory, aby to ve svých mzdových nárocích braly do úvahy. Skutečný růst cen však letos dosáhne jen dvou

procent. Reálná mzda tak roste šestiprocentním tempem, což je podle ekonomů pro české hospodářství v současnosti neúnosné a nezdravé.

Loňské odhady se nelišily pouze od dnešní skutečnosti, ale i od odhadů nezávislých analytiků. Jejich prognózy se pohybovaly v rozmezí čtyř až pěti procent růstu inflace. Lepší odhady (o dvě tři procenta) by tak jenom ve výrobním sektoru mohly ušetřit deset miliard za rok. "Inflační předpovědi mají na růst mezd samozřejmě přímý vliv," říká Marek Ratkovský z České spoři

telny. Jedním dechem však dodává, že za loňským růstem mezd stojí především odbory. "Odboráři předpovídali inflaci kolem deseti procent.

Pětiprocentní růst, který odhadovali analytici, považovali za úplnou hloupost. Podle toho potom také jednali," připomíná ekonom. Zároveň však připouští, že lepší odhady by nároky odborů mohly stlačit dolů. Stejně pozitivní vliv mohla mít i na záměry vlády. Také ona počítala s růstem cen kolem deseti procent. To se také později odrazilo ve zvýšení tarifních mezd o s

edmnáct procent. Jen o tři procenta nižší zvýšení, které by reálnou hodnotu platů i tak výrazně zvýšilo, by státnímu rozpočtu ušetřilo téměř tři miliardy korun.

Ani jednou do černého

Neúspěch v odhadech inflace ale není nahodilý. Od roku 1998, kdy se centrální banka řídí podle daného cíle inflace, se jí nepodařilo trefit do černého. Už loni se nevešla do intervalu, který si stanovila. Totéž se bude opakovat letos. Nepřesnost odhadů je přitom obrovská a pohybuje se v řádu několika procent. "To je

velký problém, který sráží důvěryhodnost ČNB," tvrdí Radek Malý ze Citibank. "Pokud se nebude trefovat, nemá cenu vůbec nějaký cíl stanovovat. Nikoho totiž nebude zajímat, když mu nemohou věřit," doplňuje Malého Petr Zahradník z Conseq Finance. "Snad se příští rok konečně trefí," uzavírá analytik.

Zdroj: LN z 3. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU