Agrochemický kolos, který se stane největší firmou svého druhu na světě, vznikne s největší pravděpodobností příští rok v Evropě. Spojit své agrochemické divize totiž chtějí britskošvédská farmaceutická společnost AstraZeneca a švýcarský Novartis. Fúzi již odsouhlasila vedení obou podniků, pokud ji dají zelenou jejich akcionáři a antimonopolní orgány EU, vznikne obr, jehož roční obrat bude činit skoro osm miliard dolarů a bude ovládat téměř čtvrtinu svět
ového trhu. Nový světový kolos, který předstihne dosavadní lídry francouzskoněmecký Aventis (16 % trhu) a americký Monsanto (13 % trhu), ponese pravděpodobně jméno Syngenta. Stane se podle představitelů obou společností první "čistě agrochemickou firmou s celosvětovým dosahem v historii". Sídlo firmy bude v Basileji a její akcie se budou obchodovat v Curychu, Londýně, New Yorku a Stockholmu.Oddělování agrochemie od farmacie je trend
Akcionáři Novartisu by měli v novém podniku získat 61procentní podíl, akcionáři AstraZeneky zbývajících 39 procent. Celá operace by měla být ukončena v druhé polovině příštího roku s tím, že novým předsedou představenstva Syngenty se stane dosavadní šéf agrochemické divize Novartisu Heinz Imhof. Jak AstraZeneca, tak Novartis plánovaly oddělení svých agrochemických aktivit již několik měsíců. Tento sektor, zvláště výroba geneticky upravovaných osiv, totiž zažívá ve světě krizi, která vedla u většiny firem působících v tomto oboru k poklesu obratu. AstraZeneca a Novartis se prot
o chtějí soustředit raději na výdělečnou farmaceutickou výrobu. A podobné rozhodnutí zvažují i další, třeba americký Monsanto. Ten dokonce jednal právě s Novartisem o možnosti fúze.Ve světě kromě Spojených států vzrůstá odpor ke geneticky upravovaným osivům, v USA velmi oblíbeným a hojně používaným. Nově vyšlechtěné druhy jsou sice výnosnější a odolnější proti chorobám, zároveň ale zvyšují možnost vzniku ekologické katastrofy. Mohlo by se totiž stát, že tyto agresivnější typy plodin by mohly vytlačit klasické a původní druhy. Aby k tomu nemohlo dojít, snaží se výrobci omezit klíčivost nových semen. Rostliny, které z nich vyrostou, se tak nemohou dále rozmnožovat.
Jenže ekologičtí aktivisté tento názor neberou a tvrdí, že producenti tak činí farmáře na sobě závislými, protože si musí osivo kupovat každý rok znovu. Největším agrochemickým firmám, které geneticky upravovaná osiva vyrábějí (AstraZeneca, Novartis, Monsanto, Aventis, DuPont), hrozí dokonce soudní žaloby. Jejich odpůrci z více než třiceti zemí svě
ta na ně kvůli tomu, že si farmáři musejí jejich osivo každoročně kupovat znovu, chtějí podat žalobu z porušování pravidel volné hospodářské soutěže. V případě prohry by tak výrobci mohli být nuceni zaplatit desítky miliard dolarů. I to je důvod, proč největší firmy v oboru, jak tomu je v případě AstraZeneky a Novartisu, oddělují agrochemické divize od té nejvýdělečnější a klíčové farmacie.Zdroj: LN z 3. 12. 1999
Kvíz: Poznáte správně tato auta, se kterými jsme jezdili v devadesátkách?
Co může způsobit zklidňování dopravy ve městech? Garážové stání o velikosti 18 metrů čtverečních stojí 12,4 milionu
Který menší elektromobil zvládne nejlépe cestu z Prahy třeba do chorvatského Splitu? 1000 km si žádá zhruba pět nabíjení
Red Bull přichází o geniálního konstruktéra. Adrian Newey oficiálně končí
Tesla Cybertruck míří do Evropy a Česká republika není výjimkou
