Úmyslné nevyplácení mezd lze trestat už podle nynějších zákonů

13.12.1999 | ,
MAKRODATA A EU


Úřady práce dostanou podle ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly pokyn, aby prováděly důkladné kontroly v podnicích, o kterých dostanou informace, že nevyplatily mzdy

Ú

řady práce dostanou podle ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly pokyn, aby prováděly důkladné kontroly v podnicích, o kterých dostanou informace, že nevyplatily mzdy. "Měly by zvážit možnost, zda je vhodné podat trestní oznámení. Předpokládám, že úřady práce naleznou několik případů, kdy nebyl dodržen zákon o konkursu. Budeme postupovat se vší důsledností, je nutné využít všech možností, které dává již platná legislativa," řekl Špidla v páteční diskusi poslanců o problému nevyplácení mezd v některých podnicích. Sněmovna vyzvala vládu, aby státní orgány věnovaly tomuto problému větší pozornost a aby kabinet do poloviny ledna připravil řešení. Otázku má také projednat tripartita.

Premiér Zeman zdůraznil, že podle průzkumů

Špidlova úřadu nedostává mzdu okolo 53 tisíc zaměstnanců. Ministr sám však naznačil, že jde možná až o 70 tisíc lidí. Podle Zemana za nevyplácení mezd nesou jasnou odpovědnost zaměstnavatelé. "Při nezaměstnanosti, která v některých oblastech dosud narůstala, existují mezi zaměstnanci obavy dát výpověď. Existuje nekonečně prodlužovaná a zaměstnavateli často i zneužívaná naděje, že se podnik obnoví a mzda bude doplacena," prohlásil mj. Zeman. Podle něho řešení problému nevyplácení značně zkomplikovaly opoziční strany tím, že "zlikvidovaly" vládní návrh novely zákona o konkursu. "Vláda předložila konkursní zákon dalšímu projednání, který rozšiřuje pojem zastavení plateb, neboli insolvence. Tím se rozumí i neproplacení mzdových nároků zaměstnancům po dobu delší než jeden měsíc," uvedl Zeman s tím, že podle vládního návrhu měly mít soudy povinnost rozhodnout o konkursu do 10 dnů od podání návrhu. Zdůraznil, že trestní postih za nevyplácení mezd, který požadují odbory, současná legislativa umožňuje.

Podle poslankyně ODS Evy Dundáčkové však Zeman "přehlédl", že ve sněmovně je už poslanecký návrh zákona o konkursu, kterému poslanci už vyjádřili podporu. "Poslanecký návrh kromě toho, co premiér považuje za přínos vládního návrhu, zásadně omezuje dispoziční právo dlužníka s jeho majetkem už od podání návrhu na konkurs. Návrh zahrnuje tříletý distanc pro osoby, které způsobily úpadek, a urychluje řízení před soudem. Nepřímou novelou vrací do úpadkového práva trestné činy," uvedla Dundáčková. Po

dle ní vláda svým návrhem chce v zásadě zavést revitalizaci podniků.

Sněmovna se hodlá k problému nevyplácení mezd vrátit na lednové schůzi. Pokud by vláda uspěla se svými záměry, mohli by zaměstnanci insolventních firem dostávat náhrady mezd od úřadů práce zřejmě od dubna. Náhrada by měla činit maximálně 1,5násobek průměrné celorepublikové mzdy, nyní tedy 18 tisíc korun. Navíc by se týkala nejvíce tří měsíců. "Kdyby lidé z brněnského Zetoru nebo ČKD nevyšli do ulic, mnoho poslanců by si problému asi ani n

evšimlo," řekl k pátečnímu jednání sněmovny místopředseda ČMKOS Milan Štěch.

Zdroj: HN z 13. 12. 1999

Autor článku

 

Články ze sekce: MAKRODATA A EU