Nad novým stavebním zákonem - 2. část

Lingvistika a stavební zákon
To znamená opravdu jasné usnadnění a tady zákonodárce chválím. Skončí dnes neudržitelná praxe, že například skleník na vaší zahrádce jeden stavební úřad považoval za stavbu se vším všudy (posuzovalo se, jak pevně je spojen se zemí), zatímco jiný nad ním mávl rukou. Pro bydlení v rodinném domku nás mohou zajímat například následující stavby (které opravdu můžete začít stavět třeba zítra, aniž byste to museli dát vědět stavebnímu úřadu): stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a 5 metrů výšky, nepodsklepené, bez pobytových místností, hygienických zařízení a topení, které neslouží k ustájení zvířat ani jako sklady hořlavých látek, dále zimní zahrady o jednom nadzemním podlaží a skleníky do 40 m2, které mohou být podsklepené jedním podzemním podlažím, přípojky vodovodní, kanalizační a energetické v délce do 50 m, zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3, určené výhradně pro odběr plynné fáze, bazény do 40 m2 zastavěné plochy nebo třeba ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a s veřejným prostranstvím… Opravdu lahodný aperitiv! A takových staveb je tu mnohem více, stačí nalistovat § 103.

Vždycky mě ale překvapí kostrbatost jazyka našich právních předpisů. Nechci být hnidopich, ale zákon má hovořit jasně – podívejme se třeba na poslední formulaci ohledně plotů. Zákonodárce tu chtěl dozajista zabránit tomu, aby váš příšerný plot, úředně neschválený, neznešvařoval uliční korzo, náměstí či park. Použil tu však souřadicí spojku a se sumarizujícím významem, takže jestliže váš plot nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a současně s veřejným prostranstvím, můžete ho klidně stavět bez ohlášení, aniž to zákonodárce zajisté měl na mysli.

Přibylo i staveb na ohlášení. V § 104 například najdeme ony dnes už bezmála legendární stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. To vypadá přece fakt dobře! Ale přidejme ještě další stavby z tohoto rohu hojnosti: stavby do 25 m2 a do 5 metrů výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, větrné elektrárny do výšky 10 m, sjezdy z pozemních komunikací na sousední nemovitost, přípojky neuvedené v § 103 (delší než 50 m)… Nadšení ale ochladne, přečteme-li si dále, jaké náležitosti takové ohlášení musí obsahovat. Nemám příliš chuti to tady ze zákona opisovat, je to moc dlouhé a vyčerpávající.

Projekt pouze pro úřad?
Potkal jsem v létě svoji sestřenici, která mi řekla: „Víš, chceme s Jardou stavět a mysleli jsme si, že se obrátíme na tebe. Když teď ale Paroubek v televizi říkal, že už žádný povolení na rodinnej barák nebude potřeba, tak si to Jarda ňák vymyslí sám.“ Což o to, Jarda je řidič kamionu a koumes, který už leccos viděl. Určitě by si dům postavit dokázal. Na celé příhodě je děsivá jiná věc: nakolik je v našem úřady soustavně buzerovaném lidu zakořeněna představa, že projekt je tu primárně proto, aby se uspokojil úřad, a ne proto, aby se vědělo co a jak stavět… Vanitas vanitatum! Nuže tedy: při ohlášení vám neodpustí jediný papír z příloh dřívějšího povolení a projekt po vás můžou chtít až čtyřikrát.

Neznám v době, kdy tenhle článek píšu (polovina prosince 2006 – pozn. red.), prováděcí vyhlášku (ještě neexistuje) k novému zákonu, která stanoví obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby. Lze se však s velkou pravděpodobností nadít toho, že se nebude příliš lišit od dokumentace pro stavební řízení. Vzhledem k tomu ale, že se většina rodinných domků narodí dnes na základě pouhého projektu pro stavební povolení (podle toho také vypadají), aniž by byl zpracován projekt realizační (v projektantské hantýrce tzv. prováděčka), myslím, že případné zjednodušení dokumentace pro ohlášení rodinných domů do 150 m2 může být i dost kontraproduktivní a přinášet problémy. Stavět podle této dokumentace už nebude totiž jen adrenalinové dobrodružství, ale přímo ruská ruleta.

Deset dnů navíc
Úsměvné vylepšení nalézám v tom, že zatímco dnes musíte po ohlášení stavby čekat 30 dnů, neozve-li se stavební úřad (§ 57, odst. 2 zákona 50/1976 Sb.) a teprve po marném uplynutí této lhůty můžete stavět, v novém zákoně je tato doba prodloužena na 40 dnů. Naši prací zavalení úředníci tu mají na studium vašeho podání o deset dnů více, takže už vám pomalu může být z časových důvodů skoro jedno, jde-li o ohlášení či povolení. V § 106 najdeme: „Nebude-li stavebníkovi souhlas doručen do 40 dnů ode dne, kdy ohlášení došlo stavebnímu úřadu, ani mu v této lhůtě nebude doručen zákaz podle § 107, platí, že stavební úřad souhlas udělil.“ Horác Badman alias Hogo Fogo, hledaný policií pěti států, by tu zvolal: „Jaká to rajská hudba pro mé zvrhlé myšlenky“. A pár dní by nebyl doma...

Ilustrujme si tu i další aspekt práce našich zákonodárců. Jak už jsme si řekli, podle § 103 si můžete postavit skleník do 40 m2 a podsklepit si ho jedním podzemním podlažím, aniž byste dali úřadu cokoli vědět. Podle § 104 si můžete na ohlášení postavit rodinný dům do 150 m2 zastavěné plochy a rovněž si ho podsklepit, ovšem jen do hloubky 3 m. Nikde se tu nedočtete, co se těmi třemi metry míní: světlá výška sklepa, konstrukční výška, hloubka pod základovou spáru (to byste pak ale měli sklep vysoký jen asi 170-180 cm) – co vlastně? Přitom pod skleníkem je hloubka omezena jen jedním podzemním podlažím – bude-li hluboké třeba padesát metrů, zákonu to vadit nebude. Musíme tedy doufat, že na tuhle otázku odpoví prováděcí předpis, ministerský výklad nebo publikace, kterou právě vydávají sami autoři zákona (Nový stavební zákon v teorii a praxi s poznámkami, autoři: stav. Jiří Doležal, JUDr. Jan Mareček, Vladimíra Sedláčková, Tomáš Sklenář, Martin Tunka, Zdeňka Vobrátilová). Tato publikace má 704 stran, moje Bible necelých šest set.

Je moudré, že stavební zákon nikde nezmiňuje, že jakákoli stavba by měla mít svou architektonickou kvalitu? Připouštím, že to je pro mnohé vágní a neměřitelný požadavek, ale v poušti řečí o udržitelném rozvoji a podobných sociálně inženýrských pitomostech mi kvalita architektury přijde jako oáza exaktnosti. Městský architekt je tak degradován na pouhého kontrolora splnění regulativů z územně plánovací dokumentace… V rozumném a v zahraničí běžném ustanovení § 87 se praví, že stavebník musí patnáct dnů před ústním jednáním vyvěsit svůj záměr jako informaci pro veřejnost (včetně grafického provedení, tedy vlastně pohledy na dům, půdorysy a podobně) na místě stavby. Úřad si tím tak trochu myje ruce a rozhodnutí o tom, je-li stavba přípustná či nikoli, má vlastně udělat veřejnost. Bohužel ale si dělám pramálo iluzí o tom, co naše většinová populace považuje za pěkný rodinný dům…

Ale abychom nekončili „do smutna“. Líbí se mi nová úprava kolaudačního řízení. Dokončení svého rodinného domu a záměr započít s jeho užíváním podle § 120 oznámíte úřadu třicet dnů předem. Pokud úřad rozhodnutím těchto třicet dnů užívání nezakáže, můžete bydlet. Přeji vám, aby se vám to povedlo i v době platnosti nového stavebního zákona.