Zatímco daň z příjmů a sociální pojištění někteří občané vůbec neplatí, zdravotní pojištění se musí platit vždy, pouze za státní pojištěnce ho platí stát. Podívejme se, co je dobré vědět o zdravotním pojištění v roce 2025 optikou deseti důležitých čísel.
Čerpání dovolené může zaměstnavatel nařídit i ve výpovědní době. Když dovolená zůstane i na konci pracovního poměru, zaměstnanec má nárok na proplacení. Jak spočítat náhradu mzdy? A lze čerpání dovolené převést k novému zaměstnavateli?
Přestože za zaměstnance odvádí zdravotní pojištění na účet příslušné zdravotní pojišťovny zaměstnavatel, mohou v praxi zaměstnancům nastat problémy s placením zdravotního pojištění. Kdy? Podívejme se na praktické příklady.
Dohoda o provedení práce je pro případ příležitostných zaměstnání asi nejoblíbenějším pracovněprávním vztahem. Jaký je limit pro zdanění práce na dohodu o provedení práce? Jak by se měl změnit od ledna 2025?
Daňoví poplatníci pouze s pasivními příjmy platí zdravotní pojištění jenom v minimální výši, i když si měsíčně přijdou třeba na sto tisíc korun. Pojištění tedy odvedou v nižší částce než např. zaměstnanec s hrubou mzdou 20 000 Kč. Jak je to možné? Podívejme se na praktický výpočet.
Zdravotní pojištění je pro OSVČ povinnou daní a při výkonu hlavní činnosti musí být placeny měsíční zálohy. Jaké budou OSVČ platit zálohy v příštím roce? Jaký vliv má výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti?
Při splnění zákonných podmínek se z prodeje nemovitosti neplatí daň z příjmu. Situace se liší v závislosti na tom, kdy byla nemovitost pořízena, zda v ní měl prodávající bydliště nebo si koupil novou nemovitost určenou k vlastnímu bydlení. Podívejme se na praktické příklady.
Pro některé občany je výhodné podnikat při zkráceném úvazku, neboť mají nárok na sociální zajištění ze zaměstnání a z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti odvádějí nižší daně. Podívejme se na praktické příklady.
Zdravotní pojištění je povinnou daní, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Jak vysoké zdravotní pojištění odvádí ze své hrubé mzdy zaměstnanci? Jak je to při práci pro více zaměstnavatelů současně? Jak se liší výpočet zdravotního pojištění u nízkých a vysokých mezd?
Zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům hrubou mzdu a ještě za ně platí povinné pojistné. V Česku činí souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou tedy značně vyšší než sjednaná hrubá mzda. Jak vysoké jsou mzdové náklady v zemích Evropské unie?
Nemoci z povolání jsou důsledkem vystavení zaměstnanců rizikovým faktorům při práci. Za nemoc z povolání však nemůže být uznána jakákoli choroba. Které tedy jsou nemocemi z povolání? Na jaké odškodnění za nemoc z povolání má zaměstnanec nárok a musí při uplatnění nároku skončit jeho pracovní poměr?
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno zdravotní pojištění, které nemůže být na rozdíl od daně z příjmů nulové. Neplacení zdravotního pojištění přitom znamená pro OSVČ problémy a dlužné pojistné nemůže být prominuto.
Základní mzdovou položkou pro zaměstnavatele jsou mzdové náklady, pro zaměstnance částka obdržená na účet, tedy čistá mzda. V Česku činí průměrné mzdové náklady necelých 59 tisíc korun a průměrná čistá mzda necelých 35 tisíc korun. Každá tisícikoruna poslaná na účet zaměstnance stojí zaměstnavatele v ČR skoro 1700 Kč. Jak vysoké je zdanění práce v ostatních zemích EU?
