Pro některé občany je výhodné podnikat při zkráceném úvazku, neboť mají nárok na sociální zajištění ze zaměstnání a z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti odvádějí nižší daně. Podívejme se na praktické příklady.
Zdravotní pojištění je povinnou daní, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát. Jak vysoké zdravotní pojištění odvádí ze své hrubé mzdy zaměstnanci? Jak je to při práci pro více zaměstnavatelů současně? Jak se liší výpočet zdravotního pojištění u nízkých a vysokých mezd?
Zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům hrubou mzdu a ještě za ně platí povinné pojistné. V Česku činí souhrnná sazba povinného pojistného placeného zaměstnavatelem 33,8 % z hrubé mzdy zaměstnance. Skutečné mzdové náklady zaměstnavatelů jsou tedy značně vyšší než sjednaná hrubá mzda. Jak vysoké jsou mzdové náklady v zemích Evropské unie?
Nemoci z povolání jsou důsledkem vystavení zaměstnanců rizikovým faktorům při práci. Za nemoc z povolání však nemůže být uznána jakákoli choroba. Které tedy jsou nemocemi z povolání? Na jaké odškodnění za nemoc z povolání má zaměstnanec nárok a musí při uplatnění nároku skončit jeho pracovní poměr?
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeno zdravotní pojištění, které nemůže být na rozdíl od daně z příjmů nulové. Neplacení zdravotního pojištění přitom znamená pro OSVČ problémy a dlužné pojistné nemůže být prominuto.
Základní mzdovou položkou pro zaměstnavatele jsou mzdové náklady, pro zaměstnance částka obdržená na účet, tedy čistá mzda. V Česku činí průměrné mzdové náklady necelých 59 tisíc korun a průměrná čistá mzda necelých 35 tisíc korun. Každá tisícikoruna poslaná na účet zaměstnance stojí zaměstnavatele v ČR skoro 1700 Kč. Jak vysoké je zdanění práce v ostatních zemích EU?
V evropských zemích odvádějí zaměstnanci ze své hrubé mzdy daň z příjmů a povinné pojistné, navíc povinné pojistné odvádí za zaměstnance i zaměstnavatel. Souhrnná roční částka přímých daní dosahuje u průměrné mzdy v Belgii, v Rakousku, v Lucembursku a v Německu přes 800 tisíc korun ročně. Jak vysoké přímé daně platí zaměstnanci s průměrnou mzdou v Česku?
I pro rok 2025 platí v Česku dvě daňové sazby pro daň z příjmů fyzických osob ve výši 15 % a 23 %. Z důvodu posunutí prvního daňového pásma však zaplatí lidé s vysokými příjmy ve výsledku méně. Podívejme se na praktické příklady.
Samostatnou výdělečnou činnost je samozřejmě možné ukončit i v průběhu roku. Jaké to má daňové dopady? Na co si dát pozor a na co pamatovat?
Zdravotní pojištění stojí někdy ve stínu daně z příjmů fyzických osob, přitom někteří občané platí na zdravotní pojištění vyšší částky. Kdy platí zdravotní pojištění penzisté a jaká pro ně platí pravidla?
