Bankovní rada ČNB: sazby se nemění, tlaky jsou spíše pro-inflační
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, jejich výše je tedy:
- dvoutýdenní repo sazba - 3,50 %
- diskontní sazba - 2,50 %
- lombardní sazba - 4,50 %.
Pro setrvání úrokových sazeb na stávající úrovni hlasovalo 7 členů bankovní rady.
ČNB zdůraznila, že rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat, kdy by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %. Jádrová inflace zůstane zvýšená na celém horizontu prognózy. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.
Očekávání ekonomů se tedy naplnilo, protože většina z nich se stavěla k setrvání stávající výše úrokových sazeb ČNB.
Tip: Srovnání spořicích účtů v květnu 2025
Růst cen se týká zejména služeb a mezd
ČNB uvedla, že zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, který odráží minulé nákladové šoky, aktuálně rychlý růst mezd v tomto sektoru a rostoucí poptávku domácností. Vedle toho ale roste příspěvek cen nemovitostí k inflaci z důvodu pokračujícího oživení na realitním trhu. Dosavadní úroveň úrokových sazeb zatím stále brání výraznějšímu růstu úvěrů v tomto segmentu. Vývoj cen služeb a cen nemovitostí je však v kombinaci s relativně rychlým růstem mezd hlavním faktorem, který bankovní radu vede k opatrnosti při případném dalším uvolňování měnové politiky.
Rada ČNB: cíl 2% inflace se nemění
Cílem dnešního rozhodnutí bankovní rady ČNB je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Tip Zahraniční platby pod lupou: Můžete přijít o tisíce, aniž byste udělali chybu
Přinesou další bankovní rady snížení úrokových sazeb?
Další pokles úrokových sazeb v tomto roce bude velmi mírný anebo se již sazby snižovat nebudou, což potvrzuje i chování bankovní rady, kde pravděpodobně panuje poměrně silná shoda na tom, že úrokové sazby jsou blízko svého dna.
To potvrzují i slova Petra Gapka, hlavního ekonoma Monety: "Česká národní banka dnes ponechala úrokové sazby na stávající úrovni, základní dvoutýdenní repo sazba tedy zůstává na 3,5 %. Podle ČNB by inflace ve zbytku letošního roku měla zůstat lehce nad 2 % a tlaky uvnitř ekonomiky působí spíše na zvyšování cenové hladiny. Přispívá k tomu i růst mezd a vývoj na úvěrovém trhu, protože se úvěruje více, hlavně prostřednictvím hypoték. Dalšími faktory jsou ceny služeb, potravin a nemovitostí. Za povšimnutí stojí změna rétoriky ČNB, za současné situace totiž centrální bankéři nevidí prostor pro další snižování sazeb, záležet bude na vývoji v následujících měsících. Vypadá to tedy, že jsme na nebo velmi blízko úrovně, na které se současný trend snižování sazeb zastaví."
Část bankovní rady si ovšem dovede kosmetický pokles sazeb časem představit (o 25bps na 3,25 %). To však za předpokladu, že v druhé polovině roku zvolní inflace ve službách i dynamika mezd. Jejich argumentem je zejména stále sub-optimální výkon průmyslu, který ekonomiku udržoval pod potenciálem a jeho oživení je aktuálně “těžce zkoušené” celní ofenzivou Donalda Trumpa.
Guvernér Michl: bankovní rada vnímá "pro-inflační" rizika
Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci zdůraznil, že bankovní rada vnímá rizika a nejistoty spojené s prognózou jako “pro-inflační” - to je posun od minulého zasedání, kdy je vnímala jako “mírně pro-inflační”. K hlavním obavám patří zejména lehce narůstající inflační momentum u služeb (včetně imputovaného nájemného) - guvernér opakovaně zmiňuje, že je sám bedlivě sleduje. Dále je to pak stále zvýšený růst nominálních a reálných mezd, který na těchto úrovních dlouhodobě není konzistentní s plněním 2% inflačního cíle. A v neposlední řadě je to situace na realitním trhu, kde vidíme kombinace rychlého růstu úvěrů i cen s přímým přesahem do inflace. Guvernér tak konstatoval, že se “inflační rizika zvýšila” a zatím není možné sazby dál snižovat.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. ČNB zdůraznila, že úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi USA a EU. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje.