Pomoc ze strukturálních fondů se musí přehodnotit

Ve sporu o rozsah pomoci pro nové členy Evropské unie bude obtížné najít kompromisní řešení. Jestliže by se novým uchazečům o členství v Evropské unii mělo po vstupu dostávat pomoci stejnou měrou, jako z ní čerpaly středomořské státy, muselo by se přikročit k jednomu ze dvou nepopulárních kroků. Buď by se musel podstatně zvýšit unijní rozpočet, nebo by nynější adresáti této pomoci o značnou část svých požitků přišli.

Druhé možnosti se vehementně brání takzvané jižní křídlo EU, konkrétně Španělsko, Řecko a Portugalsko, zatímco na první variantu zase nechtějí slyšet bohaté země jako Německo, Nizozemí, Rakousko, které už beztak mnohem víc do společné pokladny přispívají, než z ní berou. Kompromisní návrh v této ožehavé věci by měla

Nejvíce se v této věci v poslední době angažuje Španělsko, které by také mohlo nejvíc ztratit. Madrid se obává, že s příchodem nových členů se změní úroveň průměrného příjmu na osobu. Právě od tohoto ukazatele se totiž odvozuje poskytování pomoci, přičemž vstupem nováčků se postavení Španělska v žebříčku prosperity relativně zlepší.

Portugalsko, Řecko, ale také jižní Itálie a východní část Německa sdílejí obavy Španělska v otázce prostředků na regionální rozvoj. Madrid proto navrhuje vytvořit dva systémy pomoci, kdy pro dosavadní příjemce by platily průměry vypočítávané z údajů patnáctky, a pro nové členy z celé zvětšené unie. I tak by o

Zdroj: HN z 28. 2. 2000