EU usiluje o plnou zaměstnanost

Problém nezaměstnanosti může patnáctka vyřešit v případě technologického obratu

Evropská komise a vlády některých členských zemí unie požadují radikální reformu na trhu práce.

Součástí dvoudenního summitu Evropské unie, který byl včera zahájen v Lisabonu, se stalo téma potlačení nezaměstnanosti. Francie, Německo, Dánsko a Švédsko dokonce prosazují, aby do závěrečného komuniké byla zakotvena perspektiva plné zaměstnanosti. O reálnosti tohoto cíle hovořila již zpráva šéfa Evropské komise Romana Prodiho z konce února, podle níž by se míra zaměstnanosti měla v unii zvýšit do roku 2010 z nynějších 61 procent na 70 procent, což by bylo o pět procent méně, než je současný stav ve Spojených státech a o čtyři procenta nižší úroveň, než je nyní v Japonsku. Mimo to zatímco v Evropě se počet výdělečně činných žen pohybuje kolem 50 procent, v USA se uvádí dvoutřetinový podíl.

Podle liberálních ekonomů již tyto dva údaje naznačují, že americký model je inspirací pro řešení 15,5miliónové nezaměstnanosti v EU. Poukazují přitom na aktuální odhady, že pokud by unie přejala americký model volného pracovního trhu, přineslo by to vznik 32 miliónů pracovních míst. Evropský problém nezaměstnanosti je ale mnohem komplikovanější než americký, a to už vzhledem k odlišnosti hospodářských modelů a rozdílné výši počtu osob bez práce. Na jedné straně se nachází skupina zemí s nízkou nezaměstnaností, mezi něž patří především Lucembursko, Nizozemsko a Dánsko, Rakousko či Portugalsko. Relativně příznivé hodnoty má Británie a Irsko. Velké ekonomiky jako je Německo, Itálie, Španělsko i Francie, která se vydala cestou 35hodinového pracovního týdne, mají kvůli pomalejšímu tempu reforem stále vysokou míru nezaměstnanosti.

Na podporu radikálních opatření vystoupili v uplynulých dnech se společným dokumentem britský premiér Blair a jeho italský kolega D'Alema. V něm se vyslovili pro liberální kroky na trhu práce, zahrnující tvrdší podmínky pro poskytování podpory v nezaměstnanosti a povinného nastoupení na nabídnutého místa.

Prognózy poklesu nezaměstnanosti na tento a příští rok nabízejí EU jistý optimismus. Pokud se ovšem podaří naplnit předpoklady, k nimž patří udržení alespoň tříprocentního hospodářského růstu patnáctky. Analytici jej vzhledem k potenciálu unie považují nejen za možný, ale i překročitelný. Dalšími pozitivními momenty jsou redukce deficitů a pokles veřejných dluhů. Před evropskou ekonomikou však stojí další velká výzva: technologické změny, především rozšíření internetu, bez nichž se problém nezaměstnanosti nedá vyřešit.

Zdroj: HN 24.3.2000