Vstoupí malé státy do unie první?

10.05.2000 | ,
Domovská stránka


perex-img Zdroj: Finance.cz

Čím více se budou kandidátské země přibližovat k Evropské unii a zóně společné měny, tím nižší by měly mít <!-- #54 --> <a href="." oldjava="('/moduly/modulzprava_velky/napoveda.phtml?language=1&id_kod=54',243,420,'no')">úrokové sazby</a> a pevnější národní měny

Čím více se budou kandidátské země přibližovat k Evropské unii a zóně společné měny, tím nižší by měly mít a pevnější národní měny. Menší ekonomiky, konkrétně Kypr, Malta, Estonsko, Slovinsko a Maďarsko mají relativně větší šanci stát se členy Evropské unie jako první. Vyplývá to ze studie ING Barings o rozšiřování EU a plnění konvergenčních kritérií. Finanční náklady na tuto "první vlnu" budou podle autorů niž

ší, právě tak jako jejich celkový vliv na dění v unii, už vzhledem k nepočetnému elektorátu. Jejich vstupem by se unijní populace zvýšila jen asi o 14 miliónů osob (4 %) a hrubý domácí produkt o dnešních 80 miliard eur nebo o 120 miliard v roce 2005 (1 %).

Jako uchazeče, jejichž výsledky nenasvědčují vstupu v roce 2003 a kteří by zapojení v roce 2004 mohli považovat za významný úspěch, jmenují analytici ING Barings Česko, Lotyšsko, Polsko a Slovensko. Vyhovují sice politickým kritériím, ale mají potíže buď v ekonomické nebo v legislativně institucionální oblasti. Studie přináší několik pravděpodobných časových scénářů rozšiřování, včetně předpokládaného rozsahu pomoci z fondů EU pro kandidátské země.

Zajímavé rozdíly mezi jednotlivými kandidáty se rýsují u

otázky, jak vysoký hospodářský růst by ta která země měla vykazovat, aby za dvacet let dosáhla úrovně tří nejméně vyspělých států dnešní unie, to jest Portugalska, Řecka a Španělska. Prosperující Slovinsko by z úrovně na konci roku 1999 potřebovalo k dosažení zmíněného cíle průměrný roční růst v rozsahu pouhých 6,5 %. V letech 1997-1999 sílila slovinská ekonomika v průměru o 7,4 % ročně a pokud by takto pokračovala, mohla by se tedy dostat na potřebnou úroveň v předstihu. Česko, Maďarsko a Polsko by v příštích dvaceti letech potřebovaly průměrný růst v rozsahu 10 až 11 %, k čemuž má zejména česká ekonomika hodně daleko.

Z hlediska přibližování ke standardům EU učinila naopak ČR značný pokrok ve snižování úrokových měr. Jak nominální, tak reálné sazby jsou u nás relativně nízké, což - na rozdíl od Polska s nejvyššími sazbami v regionu - odrazuje krátkodobý spekulativní kapitál. Čím blíže k unii a k eurozóně, tím nižší by měli mít kandidáti úroky a pevnější národní měny.

Zdroj: HN z 10. 5. 2000

Autor článku

 

Články ze sekce: Domovská stránka