Bruselská komise masovou imigraci neočekává
Dostupné výzkumy a také
zkušenosti z poměrně nedávné integrace Portugalska a Španělska nasvědčují tomu, že rozšíření Evropské unie na východ bude mít jen omezený vliv na pracovní trh patnáctky. Zhruba takto lze shrnout hlavní závěr z několikasetstránkové zprávy, kterou si nechala u prestižních evropských výzkumných ústavů vypracovat Evropská komise. Interní dokument, jak uvedla, není vyčerpávající ani nemá charakter závazné právní expertizy, ale má především vyjednávačům pomoci dobrat se některých skutečností a vyvodit z nich optimální závěry.Zpráva polemizuje s několika stereotypními představami, poměrně rozšířenými zejména v Německu a Rakousku: Že po otevření hranic tyto státy zaplaví levné a nekvalifikované pracovní síly z Východu, že nastane odliv investic v opačném směru a že rozšíření - obecněji - negativně ovlivní mzdy a ceny v unii. Analytici tento názor vyvracejí s tím, že "z ekonomického hlediska jsou kandidátské země střední a východní Evropy příliš malé, než aby vzájemné zbožové či kapitálové toky mohly ovlivnit ceny,
mzdy a úroveň zaměstnanosti v unii".Podíl kandidátských států na celém unijním obchodu odpovídá pouhému jednomu procentu HDP všech členů dohromady a dokonce ani v případě Německa nepřesahuje čtyři procenta HDP. Přitom je jasné, že z důvodu stárnutí unijní populace a poklesu zájmu o některé méně atraktivní profese bude nejspíš EU kontrolovanou imigraci přímo potřebovat.
Zpráva jasně vypovídá o tom, že k žádnému dramatu na unijním pracovním trhu nedojde. Autoři sice připouštějí, že z hlediska parity kupní síly existují mezi vyspělou a reformní částí Evropy značné rozdíly, masovou migraci to však podle nich nepodnítí. Když do EU vstupovali Portugalci a Španělé, jejich životní úroveň byla též podstatně nižší než v unii. Sedmileté přechodné období bylo ale zk
ráceno, jelikož se ukázalo, že se v nových zemích usídluje více osob z partnerských států, než kolik jich emigruje. Podle odhadu EIC (European Integration Consortium) se v prvních deseti letech z nejvyspělejších reformních zemí, tedy z Česka, Estonska, Maďarska, Polska a Slovinska dohromady vystěhuje 1,9 miliónu osob, z toho 0,9 miliónu se v unii zaměstná. Pro celou desítku kandidátů by tyto počty odpovídaly 3,9 a 1,8 miliónu. U první pětice by se ale během dekády příliv nových usedlíků měl ztenčovat ze 150 tisíc na 65 tisíc na konci tohoto období.Veškerá práceschopná populace v deseti kandidátských zemích početně odpovídá jen asi třetině pracovní síly v EU (70 : 250 miliónům osob). Z toho je zřejmé, že potenciální emigrace by nepřekročila jedno procento unijních pracovních sil. Zpráva zároveň vyjmenovává hlavní sektory, do nichž nově příchozí nejspíše zamíří: stavebnictví, drobné služby a spotřební průmysl, ale také péče o děti a staré osoby, pomoc v domácnostech atd. Dosavadní zkušeno
sti západoevropských států se zaměstnáváním pracovníků ze střední a východní Evropy dokazují, že tito gastarbeiteři zpravidla jen vyplňují "mezery" na unijním pracovním trhu.Zdroj: HN z 06. 06. 2000
Dvě piva, šunku, sýr a k tomu řidičák. Za pár dnů bude možné místo úřadu vyzvednout průkaz „u Vietnamců“
Premiéra filmu F1 s Bradem Pittem se blíží. Připomeňte si i další filmy s automobilovou tematikou
Kupujete ojetinu? U těchto značek hrozí stočený tachometr nejčastěji
BMW X3 30e xDrive: K dokonalosti nemá daleko
Ve škodovkách budoucnosti se objeví díly vyrobené z pytle zalitého pryskyřicí. Základem je len
