Pomalé jednání EU budí obavy
Kritický postoj k práci Evropské unie dali včera otevřeně najevo ministři zahraničí šesti zemí, které se ucházejí o členství v uvedeném společenství. Šéfové diplomacie ČR, Maďarska, Polska, Estonska, Kypru a Slovinska se podle očekávání ve společném prohlášení vyslovili pro zrychlení a další kvalitativní posunutí vyjednávacího procesu. "Pokud plníme nejrůznější kritéria a přiná
šíme nezbytné oběti a nakonec bychom se měli dozvědět, že musíme čekat další roky - to by jen poskytlo munici těm, kdo hlásají protiunijní názory," řekl po jednání ministr zahraničí Jan Kavan. Podle kandidátů je také třeba zrychlit vypracování společných vyjednávacích pozic ze strany unie. Dosud se tato stanoviska k různým sporným bodům vypracovávají několik měsíců. Tato doba se zřejmě prodlouží, jelikož teprve nyní začínají kandidáti jednat o nejsložitějších otázkách evropského práva.Ministři také ocenili, že do konce portugalského předsednictví unie (tedy do konce letošního prvního pololetí) budou otevřeny všechny jednací kapitoly. Evropská komise se podle svého mluvčího Jonathana Faulla nedomnívá, že by zdržovala složitá jednání o rozšíření. Za samozřejmost však považuje, že se bude stanoviskem kandidátů zabývat. Přístupová jednání Evropské unie s nejlépe připravenými kandidáty by podle ministrů mohla skončit během roku 2001 a samo přijetí by se mělo uskutečnit nejpozději v roce 2003, protože jinak nelze vyloučit vážné politické problémy.
Tento přístup je však otevřeně zpochybňován a v poslední době o něm všichni evropští politici hovoří jako o "nejoptimističtějším scénáři". Důvodem je obava ze schopnosti unie vypořádat se s novými členy a plně je zapojit do činnosti EU. Kavan se však domnívá, že odklad by vedl k posílení "haiderovského fenoménu", tedy k růstu nedůvěry v unii mezi občany kandidátských zemí. Také přdpokládá, že zmíněná možnost bude zahrnuta do přístupového scénáře, na němž by se měla sho
dnout Evropská rada (summit nejvyšších představitelů členských zemí) v prosinci v Nice.Tam však bude hlavním bodem jednání reforma institucí unie (týkající se počtu členů Evropské komise a způsobu rozhodování v unii), která je nutná pro zajištění jejího fungování i v rozšířené podobě. Francie, která bude v druhé polovině roku unii předsedat, si dokončení reformy klade za svůj hlavní cíl. Minitři také potvrdili svůj souhlas s novým přístupem Bruselu, která spočívá v separátním posuzování každé kandidátské z
emě. Na začátku jednání o vstupu v dubnu 1998 byly všichni uchazeči posuzováni společně, což v případě zdržení jednání s jednou zemí znamenalo zpoždění i ostatních uchazečů.Zdroj: HN z 06. 06. 2000