Český šéf diplomacie Jan Kavan a premiér Miloš Zeman včera do Bruselu přivezli Národní program příprav na vstup země do Evropské unie. Při předání výtahu z 527stránkového dokumentu si čeští politici postěžovali na pomalé a málo kvalitní vyjednávání. Češi si s bruselskými politiky notovali jen ve chvíli, kdy komisař pro rozšíření Günter Verheugen zopakoval výhrady vůči návrhu šéfa ODS Václava Klause uspořádat referendum o vstupu do EU již příští rok. Kavan komisaři pot
é sdělil výhrady šesti kandidátských zemí ze schůzky v Lublani. Jde především o vypracování "jízdního řádu" rozšíření EU. To však členové unie odmítají, což potvrdil i Verheugen. Při včerejším rozhovoru s ministrem Kavanem však bylo všechno jinak. "Verheugen je nadále přesvědčen, že scénář by bylo možné nabídnout na prosincovém summitu v Nice. Většina členských států je ale proti," řekl český ministr zahraničí.Oddaluje se rozšíření?
Rozdíl mezi Verheugenovými prohlášeními dokazuje, že se Evropská komise snaží s co nejmenší ostudou vycouvat z dřívějších nereálných slibů, které dala kandidátům. Byli to právě Verheugen a šéf komise Romano Prodi, kdo vloni na podzim slíbili, že nejpřipravenějším zemím už letos sdělí, jak a kdy se dostanou do EU. Tím, že pro
svůj záměr nenašli potřebnou podporu u členských států, se dostali do úzkých: pokročilí kandidáti včetně Česka tlačí na komisi, aby splnila sliby, a členské státy, zaměstnané přípravou vnitřních reforem EU, odmítají cokoliv slíbit. Bruselem i českým tiskem se proto opět přehnala vlna poplašných zpráv, že datum prvního rozšíření rok 2003 už neplatí. Verheugen v této souvislosti zopakoval, že rok 2003 je sice "velmi ambiciózní, nikoliv však nereálný". Souhlasil s Kavanem, že pokud dojde k odkladu rozšíření, přinese to nedozírné politické problémy.Každý druhý Čech je pro EU
Zpochybnění roku 2003 by se totiž mohlo odrazit i na podpoře vstupu EU mezi Čechy. Ta roste jen velmi pomalu. Poslední průzkum veřejného mínění ukazuje, že 49 % Čechů je pro vstup a 25 % proti. V roce 1996, kdy byla podpora tohoto kroku nejnižší, to bylo jen o sedm procent méně.
Hlavní momenty, které nyní ovlivňují debatu o rozšíření Evropské unie
Evropská komise na podzim 1999 kandidátským zemím slíbila, že do konce roku 2000 bude vypracován časový harmonogram kroků, které budou předcházet jejich vstupu do EU. Tak zvaný jízdní řád rozšíření by obsahoval údaj, dokdy budou uzavřeny poslední kapitoly, kdy skončí jednání o přechodných obdobích se všemi kandidáty, kdy bude podepsána dohoda o přistoupen
í a kdy proběhne ratifikace v členských zemích. Takový scénář by kandidátům umožnil dožadovat se dodržení stanovených kroků a "vynutit" si včasné rozšíření. Unie se ale právě na toto nehodlá vázat.Vnitřní reforma EU
Evropská unie několikrát zopakovala, že bez institučních reforem není rozšíření možné. Reformy se týkají především budoucího počtu členů komise, přerozdělení hlasů v Radě ministrů v závislosti na velikosti a počtu obyvatel státu a omezení práva veta při hlasování. Tzv. mezivládní konference,
která začala v únoru tohoto roku a skončit by měla v prosinci podpisem nové smlouvy o EU, zatím nepřinesla řešení. Návrh Německa a Francie je pro některé země nepřijatelný. Otazníky nad výsledkem konferencí jsou důvodem, proč EU odmítá sdělit přesný jízdní řád rozšíření.2003 nebo později?
Fakt, že EU nechce kandidátům poskytnout plán vstupu, ještě nic neznamená. Důležité je, aby včas přikročila k věcem, které musejí být před možným rozšířením, tedy rokem 2003, hotovy. Jestliže unie do poloviny roku 2001 uzavře jednání o všech kapitolách a shodne se s kandidáty na přechodných obdobích, na konci roku 2001 všichni budoucí členové podepíší dohody o přistoupení a během roku 2002 je ratifikují parlamenty všech členských zemí. V takovém případě je první rozšíř
ení v roce 2003 možné. Kromě technické stránky je však rozšíření především politickým rozhodnutím.Zdroj: LN z 09. 06. 2000